Ti, kteří začátkem 80.let učili dějepis – já tedy neaprobovaně – si možná vzpomenou, že pro 8.třídu to byly takové dvě paperbackové učebnice, spíše sešity. Ten určený pro druhé pololetí byl v podstatě výčtem sledu sjezdů „rodné strany“ KSČ. Nepochybně by se – když už! – spíš uplatnil v hodinách občanské výchovy, kterou […]
Závěrečná část textu Koktavý žák ve škole, vydaného v roce 1996 Univerzitou Palackého v Olomouci a aktuálně postupně zveřejňovaného od 15.2.2013 (Otázky a odpovědi). Jak se mám chovat ke koktavému dítěti? Zcela upřímně a přirozeně, podle svého naturelu a vždy tak, jako k ostatním dětem ve třídě. Vyvarujte se lítosti a soucitu, pro koktavé dítě jsou […]
(pokračování textu Otázky a odpovědi ze dne 15.2.2013, přepis další části textu z roku 1996) Kdy nekoktá? To je téměř klasická otázka a rádi o ní diskutují ti, kdo mají alespoň jakési povědomí o koktavosti. Situace, kdy balbutické dítě nekoktá, můžeme rozdělit do dvou skupin, na standardní a nestandardní. O nestandardních jsme se již […]
Vlídné přijetí a slušný čtenářský ohlas mých textů s logopedickou tématikou mě utvrdily v přesvědčení, že se jedná o tématiku živou a potřebnou. Probírkou odbornými materiály jsem došla až k roku 1993, kdy jsem v rámci své profesní orientace na koktavost překládala první publikaci z produkce Stuttering Foundation of America – byla to knížečka Koktavost a […]
Motivace je základem všeho, nejen v logopedii. Ve škole je nejlepší motivací osobnost učitele (i když Einstein kacířsky hlásal, že nejúčinněji vychováváme příkladem odstrašujícím). Učebnice logopedie uvádějí, že logoped(ka) má dítě motivovat ke spolupráci různými hračkami, často jsou zmiňováni maňásci, loutky apod. Je tristní (a neprofesionální), uplatňují-li se podobná doporučení i u […]
Jela jsem tramvají, když ke mně přistoupila půvabná mladá žena se slovy: „Nedá mi, abych vás nepozdravila…“ Zatrnulo mi! Počet studentek (méně bylo studentů), s nimiž jsem při svém vysokoškolském působení přišla do kontaktu, je nemalé a já si navíc tak těžko pamatuji a vybavuji obličeje, o jménech nemluvě! Zaujala jsem obvyklý […]
Humor je symbolické vítězství mozku nad strachem – napsal Leo Rosten. Ano, onen Leo Rosten, který potěšil tolik čtenářů panem Kaplanem, takto frekventantem večerní školy angličtiny. Narozen v roce 1908 v Lodži (patřilo to město tehdy do Rakouska-Uherska či do carského Ruska?) emigroval již jako malé pachole s rodiči do USA. Později k tomu poznamenal: […]
Určitě tu větu znáte. Vyřčená s nevhodně zařazenou pauzou nebo napsaná s nesprávně umístěnou čárkou rozhoduje o bytí – nebytí dotyčné osoby. O nebezpečí ignorace interpunkce, čárky ve větě svědčí příklad verdiktu, rozhodnutí – Zastřelit nelze poslat na Sibiř. Zůstanu pochopitelně jen u písemné podoby inkriminovaného výroku. Napíšu-li Zastřelit, nelze poslat na Sibiř, […]
Že stále platí Repetitio est mater studiorum (Opakování je matka moudrosti, či chcete-li – studentů), to jsem si uvědomila při četbě jednoho úryvku z odborně se tvářící publikace určené učitelům, případně dalším příslušníkům tzv. pomáhajících profesí. Patří-li k základním sociálním dovednostem schopnost komunikovat, nezaškodí oprášit něco z toho, co by mělo být každému […]
Už dávno vím, že je chyba nečíst v knihách předmluvy a doslovy. Jako u všeho – neplatí to absolutně, plevel se vždycky najde, ale bez jeho probírky přece krásu neobjevíte. Ostatně už po několika větách poznáte, bude-li čas věnovaný četbě úvodních a závěrečných stránek knížky stát za to. Já právě doslovem […]
