„Nejdůležitější není žáky něco naučit, ale dosáhnout toho, že budou v hodině aktivní.“ To mi nedávno poradila kolegyně, když jsem si posteskla, že nevím jak na to s velmi slabými (a často neukázněnými) žáky. Zeměpisnou kapitolu „Otázka vody“ jsem tedy začala tím, že jsem chtěla po žácích, aby sami formulovali její problematiku, tedy otázku, která […]
Většina francouzských učitelů integrovaného dějpisu-zeměpisu touží po místě na střední škole. Jelikož zde fungují tzv. umístěnky, svědčí o tom například počet bodů, který učitel potřebuje k obdržení takového místa: ve srovnání s místem na 2. stupni ZŠ je to dvojnásobek. Co je k tomu vede? Učitelé na ZŠ tu mají nějaký komplex méněcennosti, protože jejich […]
Výřez z rytiny Lucase Cranacha z roku 1545 je výstižný a zároveň vtipný – díky němu se dá jednoduše vysvětlit, jak fungoval systém odpustek a proč ho Luther kritizoval.
Gymnaziální učitel francouzského jazyka a literatury nalíčil na internetu past, aby poznal, kolik z žáků opíše domácí práci z internetu. Jednalo se o „commentaire composé“ v literatuře (z toho se ve Francii maturuje), tedy o práci, kde má žák okomentovat literární dílo. Je to práce, která se teoreticky nedá nikde opsat – nejsou k ní […]
Pro zpestření výuky dějepisu: protikřesťanské grafiti z 2. století, které je uloženo v muzeu Diokletiánových lázní v Římě, může sloužit jako historický pramen. Kristus je na něm zobrazen s hlavou osla, autor se tedy vysmívá křesťanům – pramen ilustruje těžkou pozici prvních křesťanů v římské říši ve 2. století, kdy bylo zakázaným náboženstvím.
Ve Francii je nepředstavitelné, aby si žáci zapsali do sešitu „Roku 1517 přibil Luther na vrata kostela ve Wittenbergu 95 tezí proti odpustkům“, aniž by učitel s žáky přečetl a rozebral alespoň krátký úryvek. Tato věta přímo vybízí, aby se žák zamyslel nad tím, co to bylo za převratné myšlenky, že během pár let obrátily […]
Dnes v 11 hodin všechny francouzské školy držely minutu ticha, aby uctily památku obětí střelby v Toulouse. Jedná se o mimořádnou situaci – jen málokdy je tento typ vzpomínky organizován v celé zemi. Učitelé debatují o významu tohoto symbolického aktu a o tom, jak s dětmi o událostech mluvit. Jeden učitel dějepisu vykládá na svém […]
V českých učebnicích slouží ikonografické dokumenty většinou jako ilustrace textu. Na některých „obrázcích“ se však dá postavit celá hodina. Je to například kresba „Proporce lidského těla“ od Leonarda da Vinciho – dají se na něm vysvětlit základní rysy humanismu a renesance. Se svými žáky (6. třída ZŠ) postupuji takto: asi deset minut tuto kresbu společně […]
Příklady rozboru historických pramenů budu prezentovat na školeních ve Valašském Meziřící (17.4.), v Olomouci (19.4.), v Ostravě (12.6.) a v Brně (14.6.), které organizuje ostravský KVIC. Semináře budou v podobném duchu jako příspěvky tohoto blogu. Budou trvat vždy od 13h do 17h 50, tedy šest vyučovacích hodin. Zde jsou další praktické informace: Ostrava: http://www.kvic.cz/kurz/2009271200/Zahranicni_inspirace_pro_vyuku_spolecenskych_ved Brno: […]
Připomínky francouzských inspektorů ukazují, kam má výuka dějepisu směřovat. Na mé již popsané hodině (https://blogy.rvp.cz/dejepis1zemepis/2012/02/05/bez-historicke-problematiky-hodina-dejepisu-nema-smysl/) se byla podívat inspektorka, na základě jejích poznámek jsem tedy sepsala seznam toho, co považuje v dějepisu za nejdůležitější: – Výběr historických pramenů, které učitel rozebírá v hodině. Inspektoři požadují, aby žáci pracovali především s autentickými prameny, rekonstrukce (viz https://blogy.rvp.cz/dejepis1zemepis/files/2012/02/monumentsblog.jpg) […]
