Historický pramen jako hlavní zdroj informací a radost z hledání souvislostí

V českých učebnicích slouží ikonografické dokumenty většinou jako ilustrace textu. Na některých „obrázcích“ se však dá postavit celá hodina. Je to například kresba „Proporce lidského těla“ od Leonarda da Vinciho – dají se na něm vysvětlit základní rysy humanismu a renesance.

Se svými žáky (6. třída ZŠ) postupuji takto: asi deset minut tuto kresbu společně rozebíráme a oni mají za úkol odpovědět ve třech bodech na následující otázku: Proč se jedná o typické renesanční dílo? Nejde tedy o to, aby se nazpaměť naučili kdo a kdy ho namaloval, ale aby pochopili a uměli vysvětlit, co je charakteristické pro renesanční umění. Jestli to správně pochopili se dá lehce ověřit – učitel je může vyzkoušet na rozbor podobného díla.

Při rozboru jsem použila následující otázky:

1 – Kdy bylo dílo vytvořeno? Nejde o zapamatování letopočtu (1490), ale o to, že se jednalo o období velkých změn v mnoha oblastech – o dva roky později například objevil Kolumbus Ameriku. Humanismus a renesance jsou tedy součástí těchto velkých změn. Myslím si, že takto vysvětlený význam data má cenu si zapamatovat. Žák si totiž může propojit dnešní učivo s tím z minulého týdne, kde se dozvěděl právě o objevení Ameriky a má z toho radost. Právě tyto chvíle uvědomění si souvislostí jsou myslím v dějepisu zásadní.

2 – Kým se Da Vinci inspiroval? Kresbu můžeme doplnit popiskem, kde zmíníme inspiraci římským architektem Vitruviem. To z kresby opět činí typické renesanční dílo: zde žákům vysvětlím, že renesanční umělci nacházejí inspiraci v antice. Proč se tedy renesance rozvíjí nejprve právě v Itálii? Protože právě tady mají spoustu římských památek a mohou je studovat.

Kresbu můžeme doplnit citátem z Vitruvia: „Příroda vytvořila proporce lidského těla následovně: (…) šířka upažených rukou člověka odpovídá jeho výšce.“ Na základě tohoto citátu můžeme uvést další charakteristiky renesance: návrat k přírodě, umělci se zajímají o člověka, význam vědy (matematika). Pokud má učitel k dispozici interaktivní tabuli, dají se výše zmíněné proporce názorně ukázat.

3 – Jaké tvary Leonardo da Vinci používá k popisu proporcí lidského těla? Podle kresby vidíme, že je to čtverec a kruh – potvrzuje se, že využití vědeckých poznatků a všestrannost umělců, např. Da Vinci, který byl vědec i umělec (a mnoho dalšího).

Prameny můžeme dále doplnit Leonardovou kresbou anatomie ruky a vysvětlit, že Da Vinci zná lidské tělo prostřednictvím pitev – opět se potvrzuje propojení vědy (medicína) a umění.

K čemu sloužily tyto vědecké poznatky v umění? Pomocí této otázky plynuje přejdeme k dalšímu dokumentu a žák si uvědomí, že nabyté znalosti mu pomohou v rozboru dalšího dokumentu: Mona Lisa.

Při rozboru žáci nejdříve popisují obraz: je možné srovnat ho s některým se středověkých vyobrazení, aby si žáci uvědomili, že portréty jsou mnohem realističtější. Historik umění G. Vasari o díle v 16. století řekl: „V jejích očích je jas a vlhkost jako v očích živého člověka.“

Na závěr se učitel zeptá: Co autorovi umožnilo namalovat tak realistický portrét? Pokud žáci odpoví, že pokrok ve vědě, mohou mít všichni radost, že se jim společně podařilo uvědomit si další souvislosti.