Grafiti jako historický pramen k počátkům křesťanství

Pro zpestření výuky dějepisu: protikřesťanské grafiti z 2. století, které je uloženo v muzeu Diokletiánových lázní v Římě, může sloužit jako historický pramen. Kristus je na něm zobrazen s hlavou osla, autor se tedy vysmívá křesťanům – pramen ilustruje těžkou pozici prvních křesťanů v římské říši ve 2. století, kdy bylo zakázaným náboženstvím.

Objevila jsem ho v učebnici a musím přiznat, že mě to docela pobavilo. Použití ve výuce slavného grafiti trabantu, jak proráží berlínskou zeď (http://www.curiosphere.tv/SITHE/SITHE25796_DYN/images/Berlin-Wall-Trabant-grafitti.jpg) bych si ještě dovedla představit, ale grafiti staré téměř 2000 let, to by mě tedy nenapadlo…

Jak s ním pracovat? Na obrázku jsou vyznačena dvě písmena:

A: Kristus má hlavu osla, což bylo tehdy nejméně populární zvíře –> lze to tedy považovat za urážku

B: Text říká „Alexamenos uctívá svého boha.“ –> autor se tedy milému Alexamenovi vysmívá

Po žácích můžeme chtít, aby pro obrázek vymysleli název. V mé učebnici použili název „protikřesťanské grafiti“, je ale možné vymyslet i něco originálnějšího.

Dále můžeme žákům položit tuto otázku: „Proč je zde křesťanství zesměšňováno?“ Pramen může doplnit výklad učitele o perzekucích prvních křesťanů před rokem vydáním milánského ediktu (313), díky kterému je křesťanství v římské říši tolerováno. Právě tyto perzekuce se dají nejlépe vysvětlit pomocí konkrétního příkladu. Francouzské osnovy po žácích chtějí, aby byli schopni o nich na základě pramenů povykládat a vysvětlit jejich příčinu.

Kromě grafiti je možné použít také klasičtější obrazové materiály, například mozaiku z 3. st., která zobrazuje mučení křesťanů, je dnes uložena v muzeu v Tripolisu.