Jak použít rozbor uměleckého díla (zde obrazu) a využít divadelních technik ve výuce dějepisu či jazyků? Druhá část článku, který najdete zde: https://blogy.rvp.cz/dejepis1zemepis/2012/09/07/jak-navnadit-zaky-pomoci-umeni/ Kolegyně Petra Coufalová se zabývá použitím divadelních technik ve výuce jazyka (a proč ne i ve výuce dalších předmětů). Vymyslela velmi působivý závěr kapitoly o emigraci Evropanů do Ameriky s použitím obrazu […]
Účel hodiny: vysvětlit zrod islamismu, jeho principy a význam v dnešním světě. Na začátku hodiny jsem se žáků zeptala, jaký je rozdíl mezi islámem a islamismem. Pak jsem jim rozdala první tři stránky komiksu Persepolis (viz níže, existuje v českém překladu, které bohužel nemám k dispozici, dávám sem tedy francouzskou verzi). Žáci měli odpovědět na […]
Rozbor statistických údajů patří k dovednostem, které žáci mají prokázat u maturity z dějepisu. Na rozdíl od komentáře textu je výhoda v tom, že mají k dispozici pouze čísla, nemohou se tedy spokojit s parafrází textu, ale musí použít vlastní slova. První kapitola dějepisu v 1. ročníku gymnázia se nazývá „Evropané a obydlování světa„. V […]
V zeměpisu i dějepisu se ve Francii často používají schémata. Můžeme je považovat za jiný způsob zápisu učiva, mnohdy je názornější než text. U maturity nebo třeba u učitelských zkoušek může být schéma v kompozici velké plus a žák díky němu dostane lepší známku. Je to také ideální způsob opakování látky trochu jiným způsobem – […]
Po nezbytných formalitách spojených se začátkem školního roku žákům promítám obraz (viz níže) a chci po nich, aby popsali, co vidí. Pak je požádám, aby do sešitu napsali několik otázek: co byste o tomto obrazu chtěli vědět? A dozvídám se věci, které ani mě samotnou nenapadly…
Letos budu mít neobvyklou, ale zajímavou úlohu: učit ve Francii o životě za železnou oponou z pozice člověka, který za ní strávil část dětství. S vědomím, že pokud by železná opona nebyla roku 1989 odstraněna, tak ani já jsem se do Francie nikdy nedostala. Chci se tedy zeptat, jestli nemáte v zásobě nějaké anekdoty o […]
Ve Francii žáci na konci 2. stupně ZŠ skládají ze všech předmětů státní zkoušku zvanou „brevet“. Není to tedy maturita, ta se skládá jako u nás na konci středoškolského studia. V dějepisu k ní patří rozbor historických pramenů a krátká kompozice. Práce pak opravují učitelé anonymně, aby byla zajištěna objektivita. Letos jsem byla „poctěna“ povoláním […]
Spustila jsem nové stránky Hérodotos, kde chci poskytnout českým učitelům ZŠ i SŠ databázi historických pramenů (obrazy, karikatury, texty, písně, atd.). Ke každému pramenu uvádím historický kontext, následuje jeho popis a interpretace, případně jiný dokument, který je možné použít jako doplnění. Jedná se o syntézu dostupných informací k těmto pramenům ve francouzštině, případně angličtině.
Jak si poradit s neukázněnou a prospěchově slabou třídou? Ukázat jim, že i oni mohou mít dobré známky. O neukázněných žácích bych teď s blížícím se koncem školního roku mohla vyprávět – sice se mi ještě nestalo, že by mi v hodině plivli do vlasů, jak líčila kolegyně, ale minulý týden mi jeden výtečník před […]
Perlička z výuky: mí žáci 6. třídy dnes psali písemku na kapitolu „zrod absolutní monarchie ve Francii“. V písemce měli jako historický pramen text Nantského ediktu, který toleruje ve Francii protestantskou víru. Text začínal slovy: „Jindřich, z boží vůle král Francie…“ Na otázku „Kdo vydal tento edikt a jakého byl vyznání“ tedy většina žáků správně […]
