Ve Francii žáci na konci 2. stupně ZŠ skládají ze všech předmětů státní zkoušku zvanou „brevet“. Není to tedy maturita, ta se skládá jako u nás na konci středoškolského studia. V dějepisu k ní patří rozbor historických pramenů a krátká kompozice. Práce pak opravují učitelé anonymně, aby byla zajištěna objektivita. Letos jsem byla „poctěna“ povoláním k opravě této zkoušky, na vlastní kůži jsem tedy zjistila, že objektivně ohodnotit písemný projev není vůbec jednoduché.
Zde je letošní zadání písemné práce z dějepisu na téma „Život během 1. světové války na frontě a v zázemí“
Dokument 1: Francouzský voják Gaston Biron (31 let, 21. pěšecký pluk) píše své matce
6. září 1916, středa večer
Má drahá matko,
posílám Ti těchto pár řádek ze zákopů, kde jsme již od nedělního večera. Bahno máme až po pás, jsme neustále bombardováni, zákopy se rozpadají, nedá se to vydržet, dnes večer budeme útočit v 1. linii, ale nevím, jak to dopadne, je to hrůza. Už máme mrtvé i raněné, ale musíme zde zůstat ještě dva dny. Dal bych nevím co, jen kdybych mohl být daleko odtud. Ale musíme doufat. Sbohem a náruč polibků od Tvého syna, který Tě má rád.
Gaston
Úryvek z de Paroles de Poilus, lettres et carnets du front (1914-1918), Jean Pierre Guéno et Yves Laplume, Flammarion, collection Librio, 1998.
Dokument 2: Francouzská továrna na výrobu granátů během 1. světové války
Dokument 3: Francouzská pohlednice z 1. světové války
Text na pohlednici: kupte si 3. státní dluhopisy, přispějte k obraně národa. Pro Francii, která bojuje a pro tu, která každným dnem roste.
Zdroj: Paroles de Poilus, lettres et carnets du front (1914-1918), Jean Pierre Guéno et Yves Laplume, Flammarion, collection Librio, 1998.
Otázky (celkem 8 bodů):
Dokument 1 (3 body)
1 – Co nám říká tento dopis o životních podmínkách francouzských vojáků za 1. světové války? Uveďte příklady.
Dokument 2 a 3 (2 body)
2 – Jaké úlohy měly za války ženy?
Dokument 3 (3 body)
3 – Popište pohlednici a vysvětlete, co žádá od Francouzů a k jakému účelu.
Kompozice (10 bodů)
Na základě informací z dokumentů a svých znalostí napište text zhruba na 20 řádků. Popište v něm, jak vypadal za 1. světové války život na frontě a v zázemí.
Učitelé mají k dispozici detailní popis informací, které se mají odpovědích objevit a za kolik mají přidětlit body. U otázek je to relativně jednoduché, u kompozice pak složitější a kolegové mi potvrdili, že většinou opravují podle toho, jak to „cítí“. Obecným pravidlem je, že žák, který se spokojí s parafrází dokumentů, aniž by je doplnil o vlastní znalosti, nemůže mít víc než polovinu bodů. Zbytek záleží také na kvalitě písemného projevu, včetně pravopisných chyb, úprava a pravopis jsou totiž ohodnoceny čtyřmi body z celkových dvaceti (počítají se také další úkoly ze zeměpisu a z občanské nauky).
Učitelé jsou svoláni k opravám dva dny od 9 do 17h, každý z nich obdrží několik desítek písemek. V mém případě to bylo 62, jiní kolegové jich měli pouze 32, takže záleží na škole. V praxi ale většina kolegů vše zvládne během jednoho dne, ti rychlejší (nebo naopak méně svědomití) vše stihnou za půl dne.
A malou perličku na závěr: kolegyně se rozčilovala, že dostala k opravě příliš mnoho písemek – 62, zatímco až doteď jich nikdy neměla více než 40. „Podle mě to nutí učitele opravovat příliš rychle a svou práci odbýt,“ vykřikovala. Přitom je to tak, že svědomitý učitel prostě bude opravovat stejně rychle jako dříve, jen mu opravy zaberou celý a možná i dva – prázdniny mu tedy začnou o celý den později… což je asi pro některé příliš velká újma.
Zdeněk Sotolář
14/07/2012 at 09:37Zdravím. Mám „pár“ otázek.
Vychází téma závěrečné práce vždy pouze z učiva posledního ročníku (nebo to může být učivo starší, starověk, středověk…)? A jsou žáci s tématem před zkouškou vždy předem seznámeni (nebo je to přepadovka)? Kolik mají žáci času na jeden předmět (nebo je to u různých předmětů různé)? Opravdu se zkouší ze všech (asi naukových, ne výchov?) předmětů (nebo se některé vynechávají, nebo dokonce spojují)? Jak vypadá tato zkouška z mateřského jazyka (jde více o mluvnici, nebo literaturu)? V jakém časovém období tyto závěrečné zkoušky probíhají (je to v jeden den, týden, měsíc)? Opravují závěrečné práce vždy učitelé dané školy (nebo také najatí externisté)? Jak je to se známkou? Je součástí celkové známky na vysvědčení, nebo je známka ze závěrečné zkoušky uvedena na vysvědčení zvlášť?
Dík.
Jana Petrů
14/07/2012 at 11:04Ještě bych Zdeňkův dotaz rozšířila – kdy, kým a jak je tato státní (!), tedy státem připravená (?) zkouška zadávána, zda je „celoplošná“. Děkuji.
Zuzana Loubet del Bayle • Post Author •
14/07/2012 at 13:44Ano, téma vychází pouze z učiva posledního ročníku, tedy 20. století. Žáci v průběhu roku proberou šest kapitol: 1. světová válka a její důsledky, vznik SSSR a principy totalitního režimu, krize 30. let a nástup totalitarismů v Evropě, 2. světová válka, ekonomický a demografický vývoj od roku 1945 po současnost, studená válka. Stejně tolik témat je také v zeměpisu. Na závěrečnou zkoušku je pak vylosováno jedno téma (letos tedy 1. světová válka), které se všichni dozví až v den zkoušky.Předem tedy ví, že budou psát o jedné z šesti probraných kapitol. Na vše mají 2 hodiny. Kromě dějepisu mají ale stejně dlouhé zadání do zeměpisu a o něco kratší do občanské výchovy. Jako poslední úkol ještě musí doplnit tři data – letos hidžra 622, deklarace práv člověka a občana 1789 a volební právo pro ženy ve Francii 1944, v zeměpisu pak měli vyplnit na mapě jména oceánů a kontinentů. To odpovídá našim faktografickým znalostem, přinesou jim však maximálně 3 body z celkových dvaceti. Zkouší se ze tří předmětů (ze všech se zkouší až u maturity): francouzština, matematika a integrovaný dějepis-zeměpis-OV. K tomu si žáci mohou vybrat volitelné předměty (latina, řečtina, jiný cizí jazyk, technické předměty…), pokud budou mít dobrou známku, tak jim vylepší celkový průměr. Tyto zkoušky probíhají vždy ve dvou dnech na konci června (letos 28. a 29.). Všechny písemky jsou opatřeny číslem, odstřihne se jméno a oprava je pak anonymní. Učitel tedy opravuje písemku s číslem, jméno žáka nezná. Vždy je povolán k opravě do nějaké jiné školy, takže se ani nemůže stát, že by opravoval písemky vlastních žáků. Známka: žáci, kteří mají nad 10 prošli (zprůměrují se známky ze všech předmětů). Do známky se dále počítají známky ze všech ostatních předmětů v průběhu roku a chování. Na konci roku se tedy z toho všeho udělá jedna známka a pokud je nad 10, žák obdrží diplom zvaný „brevet“. Zkouška je připravována ministerstvem školství, které má ke každému předmětu komisi, předpokládám, že je tvoří inspektoři a učitelé každého předmětu. Témata tedy vybírají sami učitelé.
Zdeněk Sotolář
14/07/2012 at 18:31Díky za odpovědi. Chci se ještě zeptat: Jaký smysl má pro žáka získat „brevet“?
Zuzana Loubet del Bayle • Post Author •
14/07/2012 at 19:43Ti, co opustí školský systém před maturitou aspoň mají nějaký diplom. Má to taky význam ve výběru SŠ, i když ve Francii přijímačky neexistují. Nemám v tom úplně jasno, ještě ověřím u kolegů. Také jsem zapomněla zodpovědět dotaz na \“brevet\“ z mateřského jazyka, doplním až budu mít chvilku, musím si k tomu najít zadání letošní zkoušky. Jinak úspěšnost u \“brevet\“ i u maturity se pohybuje kolem 85%.
Radek Sárközi
15/07/2012 at 18:42Zajímavé téma. 😀 Ale vlastně to podstatné jsem se nějak nedozvěděl… Jak se vlastně hodnotí ona kompozice? Existují nějaká konkrétní kritéria? Kdo je tvoří? Jak přesně vypadají?