Francouzští žáci neznají fakta

Perlička z výuky: mí žáci 6. třídy dnes psali písemku na kapitolu „zrod absolutní monarchie ve Francii“. V písemce měli jako historický pramen text Nantského ediktu, který toleruje ve Francii protestantskou víru. Text začínal slovy: „Jindřich, z boží vůle král Francie…“ Na otázku „Kdo vydal tento edikt a jakého byl vyznání“ tedy většina žáků správně odpověděla, že to byl král Jindřich IV. Druhá otázka zněla „Kdy byl tento edikt vydán?“ a správně odpověděli dva žáci z třiceti. Přitom toto datum bylo na seznamu věcí, které se měli na písemku naučit.

Během písemky se mě jedna žákyně udiveně zeptala – „ale jak to mám vědět, tady to není napsané?“ Odpověděla jsem jí, že datum v textu opravdu není a že je zcela normální chtít ho po ní v písemce, protože ho má znát zpaměti. Uvědomila jsem si, že místní žáci na nějaké učení dat zpaměti vůbec nejsou zvyklí a měla jsem pocit, že tato žákyně asi poprvé v životě slyšela od své učitelky z dějepisu, že se má něco naučit zpaměti. Toto je stinná stránká francouzské výuky: žáci se sice učí přemýšlet, ale ve srovnání s českými žáky vůbec neumí fakta a těžko se jim vysvětluje, že kromě Francie jsou na zemi i jiné státy, které mají také svoji historii…