Pro žáky vítaná změna, pro učitele nepříjemná povinnost. Zatupování za nepřítomného kolegu patří k nejméně oblíbeným povinnostem učitelů, zvláště když povinnost vznikne v den, kdy je rozvrh vrchovatě naplněn a další hodina navíc znamená nepříjemnou zátěž. Přitom i suplování může být pro učitele zpestřením a příležitostí více a lépe poznat své žáky.
Nějak se to k nám nebezpečně přibližuje. Ano, myslím tím poslední události na střední škole v sousedním Německu. Šílený střelec tu zastřelil několik spolužaček a učitelek. Podobné příběhy, dosud nám známé jenom ze stránek detektivek, stávají se děsivou realitou. Co vede podobné šílence k takovým zoufalým činům? Lze jim vůbec nějak zabránit?
Učitel by se neměl veřejně vyjadřovat ke schopnostem a budoucnosti svých žáků. Vždy mi to bylo nepříjemné poslouchat u kolegů-učitelů a soudy typu: „Z něj nikdy nic pořádného nebude“, nebo „Ta je pro budoucnost odepsaná“, nebo „Ona na to nemá“. Vynášet taková hodnocení u 14letých dětí je velmi odvážné a zavádějící. Život je sice časem […]
Mám na mysli manželství, kdy oba partneři jsou učitelé. Určitě takový stav má svá specifika a připomínají paralelu s „italským manželstvím“. To není tak úplně od věci. A co chudáci děti narozené těmto rodičům? Mohly by hodně dlouho vyprávět…
Nedávno si mi dostalo do ruky vlastní vysvědčení z 50tých let a překvapilo mně, že na něm hned za známkou z chování byla i známka z náboženství. Je to s podivem, že se tehdy náboženství učilo a mělo tak významné postavení. Přiznávám, že si ze samotné výuky pamatuji opravdu málo. Měl bych po pravdě napsat, že docela […]
… podle řeči nezdvořáka“, říká se v jednom z českých rčení. Pokud by stále ještě platilo, pak dnes žijeme v absolutně ptačí říši. Naše mluva neuvěřitelně zhrubla a běžně obsahuje výrazy, které si ještě před nedávnem nedovolil použít ani pravidelný štamgast hospody IV. cenové skupiny. Platí to samozřejmě i pro mladou generaci i pro pro děti […]
O rivalitě nebo kolegialitě učitelů jsem již psal. Přesto se vracím k problému ještě jednou. Zatímco minule jsem se věnoval učitelům dosud vyučujícím mé žáky, nyní se zaměřím na následovníky, učitele vyšších stupňů škol, kterým své žáky předávám. Zkušenosti mám i tímto směrem velmi pestré. Pamatuji kolegyni-češtinářku, která se pokusila mít připomínky k výuce paní profesorky své dcery, […]
Dnes jsem si vybral odlehčené téma. Jako kluk jsem měl několik sbírek, kterými jsem vyplňoval volný čas. Tehdy to byla velká móda a každý z mých spolužáků musel něco sbíral. Já jsem sbíral snad všechno, co se jen dalo. Nejdříve poštovní známky, nálepky ze sirek. Později jsem navázal na rodinnou sbírku rukopisů umělců. V dospělosti se mi zalíbily […]
Vždycky mi imponovalo na lékařích, jak uměli jeden stát za druhým. Jak dovedli hájit názor svého kolegy, byť se ukázal jako problematický. Že se nesnížili k pomlouvání svého kolegy – jiného lékaře. Vím, že to dnes už tak docela neplatí a sám jsem se o tom při návštěvách lékařů přesvědčil. Ale solidarita lékařského stavu mi […]
Několikrát během své učitelské dráhy jsem litoval kolegy vyučující dějepis. Poprvé to bylo v samém začátku mé profesní dráhy, v roce 1968 a letech bezprostředně následujících. Podruhé po „sametové revoluci“ v roce 1989. Oč jednodušší jsem to měl já se svojí matematikou a fyzikou, předmětům nepodléhajícím dějinám zvratům a politickým přeměnám. Dnes se o obsahu […]
