Dnes je 28. března, den kdy slavíme svůj svátek – Den učitelů. Nevím jestli se ještě někde vůbec nějak připomíná. Přitom nejde o tradici postavenou na politickém základě. Slavíme ho na počest svého nejslavnějšího kolegy – Jana Amose Komenského, který se právě v tenmto den, roku 1592 narodil.
Na oplátku reaguji v dnešním příspěvku na blog Ondřeje Hausenblase a jeho příspěvek: Jak pěstovat učitele. Také nemohu začít jinak než vzpomínkou na dětství, kdy jsem si často se svými kamarádkami hrál „na učitele“. Dodnes mám někde na půdě schované jejich „žákovské knížky“, kam jsem jim zapisoval “ jako učitel“ jedničky, ale občas i nějaké ty horší […]
Nevěřil jsem vlastním uším, když jsem slyšel že dnes bude parlament jednat o tom, zda mohou učitelé dělat přípravy na vyučování doma. To už nemají zákonodárci jiné téma, na kterém by dohodli? Nebo je to tak akutní problém, že se jim musí v hektické předvolební době právě zabývat? Nutí to hledat podtext, proč je otázka […]
. Je prvý den měsíce března. Měsíc, který jsem jako knihovník malé venkovské knihovny vždy spojoval s knihou. Jak jsem se dočetl, došlo ke změně a nyní je březen přejmenován na MĚSÍC ČTENÁŘŮ. Nevím kdo a proč takovou změnu udělal, ale v podstatě s tím nemám problém. Ani jako čtenář a ani jako knihovník.
… kde si pár pacientů hraje na učitele! Hláška, která je i názvem skupiny na facebooku, která má už skoro 40 tisíc příznivců. To mě přivedlo k myšlence, že na ní musí něco být a hledal v paměti potvrzení takové domněnky.
Je konec ledna a žáci dostávají své pololetní vysvědčení. Sledované a očekávané nejen jimi, ale také jejich rodiči a známými. Vysvědčení a známky v něm uvedené vystavují žákům vizitku za školní práci v prvém pololetí školního roku. Je to jenom žákova vizitka? Nejsou známky také určitou vizitkou učitele, který je učí? Pokusím se v den […]
Rýmovačka starého českého přísloví je jako šitá na dnešní časy. Parlament nám schválil rozpočet na příští s rekordním schodkem státních financí, což vyvolalo na naší politické scéně smršť dohadů a katastrofických prognóz. Snad bychom tyto známé hrátky, vážící se ke každému konci kalendářního roku mohli považovat za pouhý populistický folklór, kdyby se nás to všechno […]
Trochu tajemna v záhlaví článku nikdy neškodí. Třeba si ho čtenář všimne. Přitom mi nejde o žádnou mystifikaci. Kdo prožil několik desítek let v náručí školského prostřed tak by o fenoménu sborovny měl něco vědět. Slyšel jsem kdysi názor kolegy-muže, jak mu sborovna zkomplikovala život. Jeho přátelé se ho začali ptát, jestli se nedal transformovat v […]
V souvislosti s aférami na Západočeské univerzitě a možností odebrání titulů některým absolventům, kteří ho dosáhli za nestandardních okolností, mne vrací vzpomínka daleko do minulosti, kdy jsem jako mladý ředitel školy dostal při jednom setkání nabídku od děkana fakulty kde jsem vystudoval, abych si na fakultě udělal doktorát. Nabídku jsem nevyužil a ani o […]
Možná jste zažili to co kdysi já. Na jednu školu se mnou chodila jako žákyně i moje mladší sestra. A je pochopitelné, že jsme samozřejmě měli několik společných učïtelů. A já pak musel doma často poslouchat, zvláště v předmětech kde jsem právě nijak moc nevynikal: „Jó, to tvoje sestra, ta by tě strčila do kapsy! To je […]
