Jubilejní příspěvek věnuji naší rodinné kantorské tradici. Po několik pokolení má náš rod zástupce v této profesi. Patří k nim můj děda, strýc, teta, sestra i švagr, jejich obě děti, samozřejmě i moje manželka je učitelka a po celý život byl učitelem budoucích učitelů i můj otec. Právě na něm chci ukázat, co znamená pro […]
Nemám na mysli životní osudy učitele, přestože by samy stačily na celé romány. Myslím jeho profesní dráhu. Na počátku je prvá „štace“ s prvými žáky, ředitelem a kolegy. A jak jdou léta, tak se spolu s nimi mění místa jeho školního působení a vše co s tím souvisí. Až přijde konec cesty a „štace“ poslední. Čas vhodný k zamyšlení a […]
Slova, která jsem směřoval k romskému žákovi vyvolala ve třídě živou reakci. Až pak jsem si uvědomil, co jsem to vlastně vypustil z úst. Vzniklou situaci zachránil samotný žák, když mi pohotově odpověděl: Chtěl jste říci, že budu bílej. Černej jsem přece už od narození…
Tak jsme jako Češi prožili jeden z historických víkendů, kdy jsme se alespoň na několik desítek hodin stali středem světa. Návštěva nového amerického presidenta Baracka Obamy patří k těm vzácným okamžikům, které možná vstoupí do dějin naší země a její připomínka bude v některé z příštích učebnic. V čem bxla návštěva výjimečná a historická?
Školní slavnosti jsou významnou součástí tradic, o kterých jsem tady psal nedávno. Dovolují shromáždit žáky školy, nebo několika tříd, za účelem významné návštěvy, kulturní akce, oslav výročí. Je to příležitost, která stmeluje kolektiv školy a dává všem zřetelně najevo: My všichni, co jsme tady a teď, k sobě nějak patříme.Tvoříme společenství této školy.
1. duben je spojen s humornými žertíky, které vymýšlíme pro své přátele a blízké. Je zřejmé, že se tradice odehrává každoročně i za zdmi našich škol, přímo ve třídách. Dovolím si při té příležitosti malou úvahu nad humorem ve škole.
… si je jako vzácnou květinku pěstuje každá škola. Jsou nadstavbou výukové činnosti, vytváří kolorit školy, který v žácích a studentech zanechává většinou hlubší stopu, než samotná výchova a výuka.
Po celou kariéry učitele jsem poslouchal kritiku kolegů na instituce, které se zabývají bádáním v oblasti výchovy a vyučování. Ať si říkaly pedagogická střediska, ústavy či honosně Výzkumný ústav pedagogický. Potřebuje škola takové instituce a jaku úlohu naplnňují směrem k učiteli ? Jaké mám své zkušenosti ze spolupráce s těmito institucemi?
Mám na mysli učitele a rodiče. Stále častěji mám pocit, že se uplatňuje to prvé označení. Rodiče a učitelé mezi sebou vedou souboj o výchovný vliv na dítě. To není ideální stav, protože vytváří situace, kdy se názory obou rozcházejí a mohou mít na dítě působit negativně. Naopak zájem, snaha po dohodě a spolupráci může […]
Vztahům se nevyhýbá ani školní prostředí. Mám na mysli zcela konkrétní formu vtahů – vztahy milostné. Ne, nebudu tady rozebírat románky mezi studenty, ani mezi studentkami a profesory. Chci se věnovat vztahům ve sborovnách. Speciálně vztahům mezi sborovnou a ředitelnou. To vše má velký vliv na atmosféru školy a navíc ovlivňuje pověst školy na veřejnosti.
