Přednáška – úvod do problematiky digitálních her ve výuce
Úvodní přednášky jsem se ze zdravotních důvodů nemohla zúčastnit, ale chtěla bych reagovat na materiál, který jsem začala při studiu této lekce číst a ve kterém jsem musela reagovat na otázky a vždy vybrat pouze jednu odpověď, což mi u posledních dvou otázek vůbec nevyhovovalo . V tomto svém příspěvku se snažím vysvětlit z jakého důvodu.
Předposlední otázka: „Sám sebe byste popsal jako člověka, který je spíše otevřen používání digitálních her ve výuce“:
určitě odpovím: ano – jsem tomu otevřená, jenže to ještě neznamená, že jsem schopná něčeho takového ve výuce a také mi přišlo že mé předchozí odpovědi nejsou v souladu s tímto mým ano, přesto trvám na ano a s tím souvisí odpověď na poslední otázku, jejíž formulace a hlavně možnosti odpovědi mi nevyhovovaly:
„Myslíte si, že princip využití digitálních her je vhodný pro každého učitele a pro každý předmět?“
odpověděla jsem ne a moje odpověď byla náležitě okomentována a tento komentář mi mluvil z duše, opravdu si nemyslím že princip využití digitálních her je vhodný pro každého učitele, že závisí právě na osobnostním postoji učitele..ale rozhodně říkám ano, že vhodně zvolená a vytvořená hra je využitelná pro každý předmět jenže tuto odpověď už jsem nemohla udělat protože jsem s první částí otázky nesouhlasila…..
toto není kritika na vytvořené otázky, ale spíše reakce člověka, kterého digitální hry zatím moc neoslovily a nikdy se jim nevěnoval. Přesto si myslí, že význam ve výuce mají, neboť znám principy zážitkové pedagogiky a různé hry se snažím ve své výuce (ne vždy úspěšně) používat. Proto jsem otevřená používání i digitálních her ve výuce, ale lidmi, kteří jim rozumí a vědí, jaké cíle používaná hra sleduje.
Petr Naske
7.10.2011 at 21.24Koukám, že jsem Vás otázkami v přednášce zahnal do kouta 🙁 To jsem nechtěl. Plně chápu Váš postoj a připomínám, že lekce Vás nechtěla nijak „přesvědčit“. Vnímám i odkaz na rámec zážitkové pedagogiky, kde například reflexe prožitého je jedním ze základních pilířů. Ve světě her žáků ve škole si myslím, že jedním z prvních kroků může být i v základní rovině si prostě s dětmi jen povídat, co je pro ně tak lákavé na hrách, které hrají. Třeba Vás samy vtáhnou do hry :-). Nyní u dětí u nás „frčí“ MINECRAFT – http://www.minecraft.net/. 🙂
Jana Petrů
7.10.2011 at 22.14Pane Naske, pustila jsem si upoutávku na hru a chtěla bych se zeptat, jestli se výuce s využitím takovéto hry říká zážitková pedagogika, a pokud ano, tak proč. Zaujaly mě tam dva momenty – pokácení kmene stromu (kdy koruna zůstala na místě, tedy ve vzduchu) a následné postavení zídky během několika vteřin (porovnávám to se stavbou zahradního domku našimi žáky, což byla několikaměsíční práce z už připraveného dřeva), a podobně „sázení květin“. (Předpokládám, že hra je určena malým dětem.) Dokážu si představit, jak bych tuto hru využila: „Děti, a teď si to zkusíme doopravdy.“ Nejsem si jistá, zda jste toto využití měl také na mysli.
Renata Kloubová • Post Author •
11.10.2011 at 11.20taky jsem na odkaz koukala, ale pochopila jsem to jako upoutávku, reklamu, co se dá ve hře všechno dělat..protože však takovéto hry nehraji, nikdy jsem nepřemýšlela o tom, co dětem přinesou a co ne..po tomto týdnu, kdy jsem v různých příspěvcích kolegů některé hry „zkoumala“ začínám uvažovat jestli by se mi některé do výuky nehodily, ale opět vidím, že mě čeká ještě dlouhá cesta k poznání a mám stejné pocity jako po první lekci..jsem schopna to všechno zvládnout?