Kapitola čtvrtá
Když oběd snědl šel do svého pokoje. Otevřel šuplík a vyndal slupku od kaštanu. Rozloupl ji hádejte, co tam bylo! Byly tam …
Kapitola třetí
A šel do svého pokoje. Otevřel šuplík a vložil do šuplíku slupku od kaštanu a maminka ho zavolala na oběd. Měli k obědu česnečku a k hlavnímu chodu řízek s kaší.
Kapitola druhá
Vojtíšek si strčil slupku od kaštanu do kapsy. Přišel domů a ukázal ji mamince. Maminka se usmála a zeptala se: „Na co to máš?“ „Podívám se, jestli je tam kaštan.“
Překulení
Když napadne sníh, oddychují lesní tvorové ve svých norách, sýkorky okupují krmítka a školákům se nechce vstávat do tmy. Ten náš není výjimkou. „Proč mě budíš tak brzo, když jsem se ještě nevyspal?“ vzteká se hlavně v pondělí a v úterý, kdy má vstávat na gymnastiku. Prvotní nadšení opadlo a prvňák začal protestovat. Bublá cestou […]
Jaká je kapacita maminčiny paměti?
Listopad přinesl nejen chladné počasí a na okno ťukající sýkorky. Do prvňákovy písanky přifoukl první trojku. Napučený kráčel na sedmiletou prohlídku. „To mi jako necháš dávat takovýhle známky?“ bublal. Dobře věděl, že jsem se na něj za danou stránku taky zlobila. „I ne, měl jsem to hezký!“ vztekal se dál. „Teď jsem měl trojku a […]
Pohádka
Byl krásný den. A šel se podívat kolem stromu chlapeček, který se jmenoval Vojtíšek. A s ním děda Václav. A tiše se u stromu ptá. „Dědo a co je to za strom? Dub, dědo?“ “ Ne,“ řekl děda, „to je kaštan.“ „Aha,“ řekl Vojtíšek. A vzal si jednu slupku od kaštanu.
Než opadá listí z ořechu
Říjen už byl po září pěkně rozběhnutý. Písmenka se řadí jedno za druhé, slabiky naskakují, občas na nás vyskočí i nějaké slovo. Tvrdá ruka se odmítá ohýbat tak, jak po ní chceme, čísla skákají po řádce občas jak neposedná zvířátka.
První měsíc
Před měsícem byl rozklepaný a nejistý a trochu vypadal, že se rozbrečí. Dneska je ostřílený prvňák, kterého hned tak něco nepřekvapí.
Prvňákem snadno a rychle
Tak nám to v pondělí nastalo. Po víkendu, který byl hlavně pro mě velmi náročný, se před školou objevil náš prvňák se slunečnicí v ruce. Byla na něm vidět velká nervozita či strach z neznámého a já během organizování slavnostního zahájení zabíhala do školy, kde jsem rozdejchávala slanou vodu, co se mi tlačila do očí.
Prázdninová tréma
Drží mě už pár dní. Přemítám, co ještě je třeba zařídit, co ještě chybí. Pastelky, čtvrtky, cvičky. Pero, nůžky, štětce. Desky na sešity, krátké pravítko do penálu, igelitová podložka…. Dneska jsem ten kopec pořízených věcí po návratu z cest probírala a ukládala do správných míst. To do penálu, to do kufříku, to do autíčkové tašky, […]