A šel do svého pokoje. Otevřel šuplík a vložil do šuplíku slupku od kaštanu a maminka ho zavolala na oběd. Měli k obědu česnečku a k hlavnímu chodu řízek s kaší.
V noci se probudil s horečkou. Celý den doma poslouchal pohádky, četl, listoval knížkami. Odpoledne se rtuť znovu vyšplhala ke čtyřicítce. S využitím dospělácké síly jsme ho zabalili do mokrého ručníku a srazili jsme ji o dva stupně dolů. Otrnulo mu a začal se shánět po své knížce. „Dal bych si česnečku,“ ozval se. A zatímco polévka bublala v hrnci, psal. Seděl na gauči zachumlaný v peřině, na klíně velké kuchyňské prkénko, na něm svoji knihu, v ruce pero. Psal. Tentokrát se neptal na konce slov ani na jejich dělení. Zajímalo ho jen, co si tak mohli dát za přílohu k tomu řízku. 🙂
