Desítky let jsme mohli na všech školách sledovat scénu, kdy učitel matematiky si ze svého kabinetu vykračuje obtěžkán drátěnými modely těles. Krychle, kužel, jehlan neforemně poskládané v náručí pedagoga, který míří k žákům s posláním osvětlit tematiku prostorové geometrie.
Drátěné modely byly dlouhá léta nedílnou součástí výkladu učitele. Tužka či ukazovátko nahrazovalo tu výšku a jindy například tělesovou úhlopříčku. Pro představivost žáků byly tyto názorné instruktáže nezbytné. Nevýhodou však bývalo, že mnohdy skončilo pouze u toho. Žáci se nedostali k vlastní práci s tělesem. Málokterá škola byla vybavena modely pro každého z nich. Změna k lepšímu přichází s nástupem technologií do výuky a vede k rozvoji digitální gramotnosti. Téma těles k jejich zapojení přímo vybízí.
Například s programem Geogebra se setkal snad již každý učitel matematiky. Někteří z později narozených absolvovali během vysokoškolského studia předmět, který je s výhodami aplikace seznámil. Ostatní mají možnost navštívit školení, zhlédnout instruktážní videa (například z kanálu matwebcz) nebo webinář (například od paní lektorky Veroniky Havelkové).
Těm, co neví, kde mají začít, nebo jen hledají inspiraci, doporučuji Slovník těles. Vše potřebné z geometrie v prostoru naleznete přehledně uspořádané zde. Žáci zde mají možnost manipulovat s tělesy, a dokonce měnit jejich rozměry jednoduše v reálném čase, což se nám u drátěných modelů nepodaří. Právě dynamika se stává novou výzvou pro výuku geometrie.
Dalších materiálů lze najít na internetu nespočet a výroba vlastních není také žádná věda. Chce to jen chuť zkusit něco nového, žáci tento krok jistě ocení.