Pomocí pěti historických pramenů si žáci mohou všechny důležité informace o této události najít a zformulovat sami. Jsou mezi nimi malba očitého svědka, nerealistické obrazy s politickým záměrem či karikatura vyzdvihující sociální důsledky pádu Bastily. Popis a interpretaci dvou historických pramenů k tomuto tématu najdete na stránkách Herodotos: klasický obraz Dobytí Bastily a karikaturu Sbohem, […]
Na stránkách Hérodotos jsou rozbory nových historických pramenů pro výuku dějepisu: – Kritika stavovské společnosti pro rozbor francouzské společnosti v předvečer revoluce – Svoboda tisku během revoluce pro vysvětlení důsledků čerstvě nabyté svobody projevu. Tento dokument zaujímá ve výuce dějepisu důležité místo, protože revoluce se neučí jen chronologicky, ale také „tematicky“ – jedním z témat […]
Žáci dostali k zpracování dizertaci na téma „Francouzi a monarchie od r. 1789 do r. 1793„. Jak jsem již vysvětlila v předchozím článku, nejde o převyprávění událostí francouzské revoluce, učitel hodnotí naopak schopnost zamyslet se nad tímto tématem a vybrat události, které jsou pro toto téma relevantní. Ve srovnání s českou výukou dějepisu asi překvapí, […]
Jak žáky naladit na zeměpisné téma o Arktidě? Začala jsem evokací: „Napište slova, která se vám vybaví, když se řekne Arktida.“ Žáci našli tyto pojmy: ledovec, zima, sníh, severní pól, polární záře, lední medvěd, oteplování planety, iglú, Inuité. Na základě těchto slov můžeme určit tři hlavní témata této kapitoly:
V raném středověku byla pečeť výsadou králů, kteří tak zaručovali pravost oficiálních listin. Od 11. století se rozšířila na feudály, ve 12. a 13. století dále na města či cechy. Rozšíření této pravomoce svědčí o nárůstu významu měst a řemesel a také o získání nezávislosti na králi či feudálech.
Fotografie Petra Menzela „What the world eats“ obletěly celý svět, k nám se myslím ještě nedostaly. Dají se skvěle využít k výuce zeměpisu, protože ukazuje stravovací rozdíly a pomáhají vysvětlit následující paradox (tedy problematiku): Ve světovém měřítku je na zemi dost jídla pro všechny, proč tedy statisíce lidí stále umírají hlady?
Na začátku kapitoly o dekolonizaci žákům ukážu dvě poštovní známky: jednu vydanou v Senegalu roku 1961 a druhou vydanou v Angole roku 1975. V čem se liší? Na to mají studenti přijít sami a na základě jejich odpovědí můžeme určit různé druhy dekolonizace. Více na stránkách Hérodotos.
Na českých serverech jsem články na toto téma našla pouze v médiích o zdravém životním stylu nebo o vegetariánství. Ve Francii se o nutnosti jíst méně masa, aby se snížil počet hladovějících, učí v zeměpisu, jehož učivo 1. ročníku je zaměřeno na udržitelný rozvoj. Opět je nejlepší žáky nechat, ať si závěr vyvodí sami. Kapitolu […]
Jsou dvě možnosti: buď žákům definici nadiktovat, nebo jim poskytnout informace, na jejichž základě si ji vytvoří sami. K objasnění fungování systému „fairtrade“ (probírá se v zeměpisu v rámci výuky o udržitelném rozvoji) jsem žákům dala následující dokumenty:
Mohou metody výuky dějepisu popsané v tomto blogu sloužit jako inspirace také pro výuku češtiny? Ráda bych znala váš názor a případně typy, co se dá nejvíce využít. Byla jsem požádána o zorganizování školení pro Českou školu bez hranic v Paříži, většina učitelů jsou ale češtináři, protože výuka českého jazyka a literatury je prioritou. Proto […]
