Písemka z dějepisu: žáci mají k dispozici časovou přímku

Žáci dostali k zpracování dizertaci na téma „Francouzi a monarchie od r. 1789 do r. 1793„. Jak jsem již vysvětlila v předchozím článku, nejde o převyprávění událostí francouzské revoluce, učitel hodnotí naopak schopnost zamyslet se nad tímto tématem a vybrat události, které jsou pro toto téma relevantní. Ve srovnání s českou výukou dějepisu asi překvapí, že jsem žákům rozdala časovou přímku s událostmi tohoto období. Vycházím z toho, že není potřeba všechny tyto události „nosit v hlavě“, protože si je za pár minut každý vyhledá na internetu, důležité je ukázat, že nad nimi žáci umí přemýšlet a že je umí „zpracovat“.

Je to ovšem poměrně náročný úkol, který se žáci učí několik let, aby ho zvládli u maturity. Jen málo z nich ze začátku chápe, že nestačí okomentovat události z časové přímky. Záleží na tom, jestli ovládají látku. Když vše jen přelétli, tak jsou schopni maximálně převyprávět, co jsme dělali v hodině. Pokud mají látku opravdu zažitou, tak jsou schopni nad informacemi z hodiny sami přemýšlet.

Jak je tedy připravit na písemku? Tím, že si v hodině zkusíme napsat dizertaci nanečisto na podobné téma, například „Role lidu ve francouzské revoluci“. V ideálním případě by jim měl učitel poskytnout několik témat, aby se toto přemýšlení stalo rutinní záležitostí. Je tedy jasné, že nestačí látku chronologicky probrat, je potřeba věnovat hodinu nebo více také metodice. Ale žáci se naučí v dějepisu přemýšlet a to stojí zato!