Jak můžeme učit dobytí Bastily

Pomocí pěti historických pramenů si žáci mohou všechny důležité informace o této události najít a zformulovat sami. Jsou mezi nimi malba očitého svědka, nerealistické obrazy s politickým záměrem či karikatura vyzdvihující sociální důsledky pádu Bastily.

Popis a interpretaci dvou historických pramenů k tomuto tématu najdete na stránkách Herodotos: klasický obraz Dobytí Bastily a karikaturu Sbohem, Bastilo. Karikatura je použita i v tomto příspěvku.

Zde jsou prameny a otázky, které žáky mohou při práci vést:

Dokument A: Pohled na Bastilu z rohu ulice, Bernet podle Gudina, kolem 1789, rytina, Pařížská národní knihovna

„Tyto zdi jsou neustále skrápěny krví a slzami, tyto hroby živých, tyto příšerné pevnosti se jednou zhroutí…“ (překlad ZLDB)

Zdroj: Marie-Joseph de Chénier, hra Karel X. čili škola králů (1788)

1 – Popište pevnost: její vzhled, výšku, věže a budovy, které ji obklopují. Jaký jiný typ budov takto vypadal? (pevnost se podobá středověkým hradům, citát je jedním z těch, které vytvářejí ponurou pověst Bastily)

2 – Jak je Bastila integrována do čtvrti, kde stojí? Co symbolizuje ještě před začátkem revoluce? (hradní příkop ji odděluje od zbytku města, symbolizuje monarchii a její „středověké“ praktiky vzdálené situaci v předrevoluční Francii)

 

Dokument B: Dobytí Bastily, anonym, dřevěná rytina, Muzeum dějin Paříže Carnavalet

Dokument 3: Obléhání Bastily dne 14. července 1789, Claude Cholat, 1791, vodová malba, muzeum dějin Paříže Carnavalet

1 – Prezentujte každý z dokumentů (druh, autor, kontext). Komu byly určeny? Poznámka: Claude Cholat se účastnil dobytí Bastily. (je rozdíl mezi anonymním pramenem a zdrojem přímého účastníka událostí, jsou to dva z velkého množství zobrazení dobytí Bastily, určeny prostému lidu)

Dokument B: zjednodušená až naivní prezentace události, zachycuje jen to nejdůležitější – útočníky a obránce, obrázek doplněn textem, jedná se o „reportáž“, tento typ zobrazení přispěl k vytvoření „bastilské legendy“

Dokument C: věrnější zachycení událostí, ukazuje detaily (bojové výjevy, voják leze na padací most, aby ho spustil a otevřel vchod do pevnosti…)

2 – Vyplňte tabulku a ukažte společné body a rozdíly mezi oběma dokumenty: zobrazení Bastily, popis útočníků (počet, oděv, činnost), použití násilí.

3 – Za použití obou dokumentů popište události 14. července 1789.

 

Dokument D: Bourání Bastily, Le Campion podle F.-M. Testarda, 1789, akvatinta, muzeum dějin Paříže Carnavalet

1 – Popište počet a činnost dělníků, kteří stojí nahoře na Bastile. Jedná se o realistické zobrazení? Co chtěl autor ukázat?

2 – Popište osoby v popředí (počet, oděv, postoj). K jaké kategorii obyvatel asi patří? Proč je zde autor zobrazil?

Zde je ústřední problematikou otázka co s Bastilou po jejím dobytí. Již 16. července revolucionáři rozhodují o jejím zboření, na kterém se podílí přes tisíc dělníků. Práce trvají rok a půl, jedná se tedy o obrovské zbořeniště, jak ukazuje dokument D. Je to také velká podívaná, Bastila je bourána před zraky Pařížanů, především šlechty a církve. Důležitý je také symbolický význam: lidé boří stavbu, která ztělesňuje „starý režim“. Mnoho lidé si chce odnést památný kousek kamene z Bastily, podobně jako po pádu berlínské zdi o dvě stě let později…

 

Dokument E: Sbohem, Bastilo, anonym, 1789, barevný lept, muzeum dějin Paříže Carnavalet (viz popis a interpretace na stránkách Herodotos)

1 – V jakém kontextu vznikl tento dokument?

2 – Který stav symbolizují jednotlivé postavy?

3 – Který z nich je zde zobrazen jako vítěz? Svou odpověď zdůvodněte.

4 – Kterou událost zobrazil autor v pozadí? Jakou souvislost chce ukázat s osobami v popředí? Vysvětlete hlavní myšlenku díla.

Zdroj: Textes et documents pour la classe, La Révolution en images, 1. duben 2011, CNDP-CRDP