Atentáty na Charlie se týkají nás všech – to jsem si uvědomila při pohledu na zeď před naším bytem, na které se objevil tento nápis: „Omluvte tento vandalský čin, ale je to výraz SVOBODY PROJEVU.“ O pár dní později tento tag zmizel, radnice […]
Letos spolupracujeme s brněnským GML na projektu, který se týká českých malířů-legionářů ve Francii (viz ZDE). Je proto třeba zamyslet se nad konkrétními výstupy. Zpracováváme postavu Otty Gutfreunda a mimo jiné jeho vlys „Návrat legií“ nad tehdejší Legiobankou v Praze. Žáci jsou rozděleni do několika skupin, každá bude pracovat na jedné části vlysu a bude […]
„Kolonialismus v 19. století“: jak efektivně a pokud možno přitažlivě uvést novou kapitolu? Jako úvodní dokument volím mapu Afriky v roce 1914 – budeme ji rozebírat i později, tak proč s ní nezačít, žáci už ji budou znát. Žáci dostanou jednoduchý pokyn: jaké informace o africkém kontinentu v roce 1914 se můžeme dozvědět z této […]
V předchozím článku jsem se zamyslela nad tím, jak mluvit ve třídě o atentátech na Charlie. Zde jsou reakce – obrázky žáků v pátek odpoledne, dva dny po atentátu na novináře. V té chvíli nebylo jasné, jak dlouho to zabíjení bude pokračovat, protože teroristé ještě nebyli zneškodněni.
Kapitola v zeměpisu: sídelní struktura ve Francii. V úvodu jsem připomněla, že převážná většina obyvatel dnes žije ve městech (82%), vysvětlila jsem rozdíly mezi jednolivými pojmy (město, aglomerace…) a doplnila je schématem. V 90. letech minulého století byla totiž vytvořena nová terminologie: termín „město“ již v důsledku suburbanizace nestačí, byl proto doplněn termínem „aire urbaine“. […]
Když jsem si v pátek odpoledne razila cestu do třídy, bylo mi jasné, že všichni sledují atentáty a jejich následky v přímém přenosu. Všude okolo sebe jsem slyšela klíčová slova: bratři, policie, rukojmí… Nejinak tomu bylo i při příchodu žáků: „Paní učitelko, víte, jestli už osvobodili rukojmí?“ Byl pátek, dvě hodiny odpoledne, a třídenní drama, […]
Učitel: „Vezměte si tužky.“ Žáci: „Hmmm… není to moc nebezpečné, pane učiteli?“ Zdroj: Fabrice Erre (učitel a ilustrátor) pro Le Monde, vzpomínka na oběti atentátu v redakci Charlie Hebdo
Od září 2014 učím český zeměpis na jedné pařížské škole. Po několika měsících výuky musím konstatovat, že je velký problém najít použitelné materiály. Mám několik českých učebnic, ale jako by se v nich zastavil čas. V jejich podání je zeměpis statický, proto mě vždy čeká náročný úkol – udělat z něho zeměpis dynamický!
Jste stále věrni tištěným knihám, časopisům, svým vysokoškolským poznámkám, nebo jste se přizpůsobili době Internetu? Já bych ráda zůstala věrná knihám, ale zjišťuji, že je to časově i finančně náročné.
Jak se ve Francii učí o 1. a 2. světové válce? Asi hodně jinak než u nás. První rozdíl spočívá v tom, že se tyto události neučí chronologicky, ale hned po sobě v kapitole nazvané „Světové války a mírové naděje“. Válka se učí především jako sociologický fenomén. Učitel zdůrazní, v čem se obě světové války […]
