Využití her ve výuce
Dnes jsem se žáky 7. ročníku diskutovala na téma – jejich vztah k učení. Když obecně tuto diskuzi shrnu, závěry jsou následující: žáci mají ke škole hodně negativní vztah, škola je nebaví, chybí jim motivace k učení, chtěli by do výuky zapojit více hry. Výukové hry, ať již na PC či klasické jsou tedy jistým řešením a určitě každou výuku oživí a většinu dětí i zaujmou.
Jsou ovšem přínosem?
Nejsem učitelem IT a ani v této oblasti nijak zvlášť nevynikám. Řekla bych o sobě, že jsem díky svému příteli programátorovi pokročilejší uživatel. Ani nemám v plánu zapojit se do nepovinného úkolu naprogramuj si hru – slovo programovat ve mně vyvolává lehkou úzkost při vzpomínce, jak se mě snažili na střední škole naučit pascal. Ale velmi ráda hraji hry, ať se již jedná o hry klasické nebo počítačové. Pevně věřím, že ve výuce již teď mají své místo a do budoucna se prostor pro ně bude dál zvětšovat. Určitě je ale potřeba mít dobře zpracovanou metodiku, vědět jak s hrou pracovat a jak ji používat, tak aby se stala přínosem a ne pouze tzv. zabitím času. A právě v tom v tuto chvíli vidím velký oříšek. V podstatě veškeré problémy, které se těchto her a jejich uplatnění týkají, již zazněly při přednášce i v chatu. Každopádně bych u her viděla, jako velmi pozitivní prvek systém strukturovaných odměn, protože sleduji u dětí, že to na ně neskutečně zabírá a také to pozoruji i u sebe. Děti mezi sebou rády soupeří a porovnávají se a toto je možnost, jak je více vyburcovat k výkonu.
Učím dějepis a občanskou výchovu a i v těchto předmětech bych velmi ráda zapojila hry. Zatím používám pouze jednoduché hry typu riskuj a kvízy, které je možné použít na interaktivní tabuli, až na pár výjimek mám s nimi pozitivní zkušenost, ale pouze jako opakování. Zatím si nedokážu představit, že bych hru používala, jako prostředek výuky přímo ve škole, neboť jsem zatím na žádnou takovou nenarazila. Velmi se mi zalíbil projekt Evropa, ale vzhledem k tomu, že učím na ZŠ, tak je pro mě nevyužitelný, velmi bych uvítala i nějakou zjednodušenou verzi. Na ZŠ se na rozdíl od gymnázií nachází velmi pestrá škála žáků – od premiantů až po obtížně vzdělavatelné děti, proto by byl takový projekt pro ZŠ velmi zajímavý a určitě by na něj byl v hodinách OV i větší prostor. Výborní žáci by se přiučili a vyzkoušeli něco nového a ti horší by si formou hry z výuky také něco odnesli. Zjistili by, jak to funguje v praxi, neboť pouze z papíru se to nikdy nenaučí.
Pozitivní příklad z mé praxe: Učila jsem v dějepise stoletou válku – zjistila jsem, že poměrně dost dětí především chlapců hrálo či hraje dnes již starší, ale stále kvalitní a populární hru Age of Empires 2. Jakmile jsem začala látku probírat a odkazovala se na tuto hru např. taktika rytíři x lukostřelci, Johanka z Arku, výsledek války (vše z jednotlivých kampaní), žáci zpozorněli a najednou to pro ně nebylo neznáme. Žáci, kteří tuto hru hráli a obvykle dosahují v testech podprůměrných známek, z této látky měli výborné výsledky a dokonce se nechávali na ni sami vyzkoušet.
Bohužel, z časových důvodů a také nedostatku hodin na PC není možné tyto hry jako Civilizace, AOE do výuky ve škole zařadit, tak se alespoň žáky snažím na tyto hry upozorňovat.
Co se týká občanské nauky, velmi mě zaujal odkaz na hru GhettOut! – rozhodla jsem se ji příští týden vyzkoušet ve výuce u devátých ročníků, tak jsem zvědavá, jaké budou ohlasy – dám vědět 🙂
Mgr. Pavlína Hublová
6.10.2011 at 8.28Kromě poslední Vámi zmiňované hry znám (a hrála jsem) všechny. Problém vidím také v tom, že učitelé nemají čas \“vyhrát si\“ a poznat obsah a možnosti takových her. Prože jich je mnoho, protože to vyžaduje spoustu času… Např. v Civilizaci jsem se nikdy nedostala tak daleko, jako můj 17letý syn.
Východisko bych viděla třeba v možnosti nejen posbírat zajímavé odkazy na hry, které by se daly ve výuce využít (jak jsem postřehla v chatu, tak nástěnka odkazů existuje), ale také popis každé hry a fundovaný komentář učitele s konkrétními náměty, jak s hrou pracovat. To nám trochu chybí.
Třeba tento e-kurz pohne ledy. Držím palce a díky za překrásné téma autorům kurzu.
Martin Vonášek
7.10.2011 at 13.41Jsem rád, že zkusíte GhetOut! mohlo by to celkem fungovat. Na naší škole (gymnázium) to hrála řada studentů a tak jsem s nimi o tom diskutoval – myslím, že přínos to mělo v představě o reálné situaci, nicméně to nevede ke změnám jejich postojů k sociálně slabším, na to je potřeba přenést hru do školy a dále ji rozvíjet diskuzí na podobná témata. Každopádně mě vaše výsledky s pokusem zajímají.
Petr Naske
7.10.2011 at 21.16Napadl mne jen komentář k využitelnosti EVROPY 2045 na ZŠ. Ve hře je velice zajímavý princip v tom, že žáci online plní „misi“ obhájení svého úkolu v evropském společenství ale pak fyzicky, ústně se spolužáky argumentují a podle argumentací pak hlasují. Takže je to podobné jako u formátu debatní ligy, která má formát pro dospělé, ale existuje i dětská debatní liga.A pokud se bavíme o hrách? Zkusila jste nějaké deskové hry? 🙂 Nikdo netvrdí, že hra musí být jen počítačová 🙂 Jako tutor vzkazuji také – započteno a děkuji 🙂
Martin Rusek
11.10.2011 at 15.05Máte pravdu, paní kolegyně, výukové hry je poměrně snadné opužít ve fázi fixační. Existují ovšem i takové hry, kdy je možné počet bodů následně vztahovat k výsledné známce. Na motivaci hrát hru to neubere, pokud budou žáci moci svůj výsledek upravovat a zlepšovat se. Ovšem přehnaného porovnávání výsledků žáků v rámci třídy bych se z důvodu etického vyhnul.
Velmi pěkným příkladem využití hry v iniciační fázi vzdělávání je taková skupina her, která pracuje s žákům již známými pojmy. Patří sem různé osmisměrky a jiné obrazce, na které se pak snadno nabalí pojmy přesnější nebo nové a postupuje se zvesela dál.
Když nad tím tak přemýšlím, podobná kategorizace s konkrétnějšími příklady her by nebyla na škodu 🙂