Vlnobití pomáhá aneb Nejste v tom sami!

Tento příspěvek je tak trochu zvláštní. Požádala jsem totiž účastníky Vlnobití, aby mi napsali, proč je vlnobití baví a proč si pravidelně každé pondělí sedají k počítači (notebooku, tabletu) a účastní se naší společné diskuze. V mnohém jsou tyto zpovědi i pro mne přínosem. Netušila jsem, co všechno lze díky Vlnobití získat…


Nejste v tom sami. Vážně. Při Vlnobití zjistíte, že ať učíte v Chebu nebo v Brně, problémy učitelů jsou všude podobné. Každý z nás jistě zažil frustraci z toho, že se práce nedaří, že děti na naši – v potu připravenou hodinu – nereagují podle očekávání, že některé metody nám nefungují. Co s tím? Ve škole nám, „trochu jiným učitelům“, pšenka mnohdy nekvete, a tak je fajn, když se můžeme s podobně naladěnými lidmi setkávat alespoň na síti a vyměňovat si nápady a zkušenosti. A někdy se i navzájem utěšit a povzbudit. I to k tomu patří. 

Školská problematika je, myslím, všade rovnaká. Našla som tu ľudi zapálených pre svoju prácu, ktorí nechcú vyučovacie hodiny iba odučiť, ale ktorí chcú deťom vyučovanie urobiť zaujímavé, inšpiratívne, aktívne.

Nečekané souvislosti

Velice často se ukáže jako zajímavé a přínosné téma, do kterého vlastně žádné naděje nevkládám. Ačkoliv si na začátku Vlnobití říkám, že dneska se nic nového asi nedozvím, opak je pravdou. Během diskuse přijdu na to, že se mnohé dotýká i mě. 

Inspirace do výuky

Vlnobití mi přináší inspiraci do hodin, protože se objeví nápady, které mne posunují. Nemusí to být vždy jen velké projekty a mnohahodinová práce, ale prostě drobnost, která člověka trkne. Přesně si pamatuji na Vlnobití o zpětné vazbě, kde jsem objevila exitky. Jednoduché, stručné, okamžitě použitelné. A takových věcí už bylo!

Z každej pondelkovej hodiny som si vzala námety, ktoré môžu kreatívne ovplivniť aj moje vyučovanie. Už hneď školské rádio na stránke školy, ktoré mi už úspešne funguje, ale najmä využitie technológií nielen na hodinách informatiky a mnoho ďalších námetov. Snažila som sa aj ja aspoň čriepkami prispieť – napríklad k nápadu virtuálnej nástenky, ktorú som u nás v škole aj vyskúšala.

A navíc občas zjistíte, že ten váš vlastně úplně obyčejný nápad ještě nikoho ze zúčastněných nenapadl, a někomu pomůže vyřešit jeho trable, nebo ho posune kousek dál, když si ho přetvoří k obrazu svému. A věřte – není to špatný pocit vědět, že jsme někomu pomohli.

Není nutné být vždy online

Určitě výhodou je přepis Vlnobití na webu. A také možnost si jakékoli Vlnobití jednoduše na G+ vyhledat. Koneckonců se ne vždy podaří v pondělí v 20:00 sedět u PC. A když už pročítám Vlnobití zpětně, tak stále mohu komentovat a doplňovat – a všem, kteří se aktivně Vlnobití účastnili, se objeví upozornění na aktivitu u příspěvku.

Mohlo by to být i lepší

Co nás, jako účastníky Vlnobití, docela mrzí, je málo nových tváří. Vlnobití je opravdu otevřené všem ( o čemž svědčí i občasná návštěva studentů PedF UK pod vedením Ing. Bořivoje Brdičky, Ph.D.). Každý z nás byl jednou “ten nový” a rozhodně nás nikdo neukousl. Takže všichni, kdo máte chuť zapojit, tak se nebojte a do diskuse přispívejte. Protože přečíst si diskusi je sice fajn, ale teprve aktivní zapojení všechny obohatí, teprve sdílený poznatek či zkušenost získává nový rozměr. A i drobnost, kterou třeba považujete za úplně jasnou a nepodstatnou, může být pro někoho jiného novinkou, která se mu hodí. A z drobností mohou vzniknout zajímavé věci. Stačí drobná zmínka a už tu máme třeba virtuální procházky.

Bohužel bývá vlnobití záležitost jen několika lidí, což je velká škoda. Přeci jen – víc hlav, víc nápadů. Věřím, že přepisy vlnobití sleduje čím dál víc lidiček, možná i vlnobití samotné. Už jen to, že je Vlnobití zajímá, je zárukou, že alespoň k některým tématům mají co říct.  

Tak si to nenechávejte pro sebe a zapojte se!

Moudro na závěr 

myšlenka na závěr

Poděkování

Ďakujem všetkým, ktorí ma medzi seba prijali a budem sa snažiť aj v mojom okolí nájsť  ďalších aktívnych učiteľov a priviesť ich k pondelkovým vlnobitiam.


A já děkuji všem, kteří mi pomohli napsat tento příspěvek. Konkrétně Jitce Rambouskové, Aleně Píšové, Věře Janákové a Haně Zahrádkové.