A roky šly

Dva dny jsem teď seděla, k počítači připojený externí disk a procházela jsem školní fotky za posledních osm let.  Hledala jsem naše současné deváťáky. Nemám v digitální podobě zachycenu jejich první třídu, protože digitál jsme do školy kupovali až když byli ve dvojce.  Hledala jsem je, protože se s nimi budeme loučit a napadlo mě, že taková malá a rychlá prezentace na závěr jejich školní docházky by neškodila.

Klikala jsem z adresáře do adresáře a zjišťovala, kolik jsme toho ve škole za tu dobu stihli, jaké nápady jsme měli, co se dělo na školních besídkách. Došlo mi, jak je lidská paměť pomíjivá, opravdu jsme tohle dělali?

A mezi tím jsem hledala v malých obličejích současné rysy a musela jsem se smát, jak se za tu dobu změnily (a nejen obličeje). Uvědomí si, že před pár lety bylo mnohé jinak?

V pátek jsem jim natiskla poslední vysvědčení a když jsem jimi listovala, zamžily se mi oči. Mám pocit, že při středečním loučení nezůstane (po dlouhé době) jen u zamžení. Budou mi chybět.

(při semináři jsme si trochu hráli s Animotem – výběr z fotek za osm let se ale do 30 s nevejde a budu ho muset naostro řešit jinak 🙂 )

Create your own video slideshow at animoto.com.