Přemýšlím jak začít. Mám za sebou příjemý víkend s příjemnými lidmi. Hlavou mi poletují nové nápady a řada otázek. A také hodně otazníků.
Když jsem v zimě 2009 vkládala na portál své první DUMy v době, kdy jedno dítko bylo ve školce a druhé ještě poslušně dodržovalo miminkovský denní rozvrh a spokojeně chrupkalo v postýlce, netušila jsem zdaleka, kam mě tahle neprobádaná cesta povede.
Když jsem vyprázdnila šuplíčky pracovních listů, začala jsem psát blog. A mezitím se objevily diskuse. A WIKI. A digifolio. Virtuální setkávání mě vždycky fascinovala. Komunikujete s lidmi na druhé straně, sestavujete si obrázek o tom, jací jsou, dozvídáte se odpovědi na otázky, které máte. Objevujete nové, nepoznané, inspirujete se a naopak zase posíláte do světa kus sebe.
Na jaře 2010 jsem měla první možnost setkat se osobně s některými z těch, které jsem do té doby potkávala pouze virtuálně. Nejistá jsem sedala do autobusu a doufala, že celé to dvoudenní setkání ve Sv. Jánu nějak zvládnu. Včera jsem se vrátila už ze čtvrtého víkendu a ráda bych vykřičela do světa, že uživatelé Metodického portálu jsou naprosto úžasní lidé, kteří mě osobně velmi obohacují a každé offline setkání, ať je kdykoliv a kdekoliv, si neskutečně užívám.
Od pátku do neděle se hodně mluvilo. Hlavně o škole, jako ostatně vždycky. Každý o té své a stejně to občas vypadalo, že se nutně musíme potkávat denně na chodbách. Zpětně si teď promítám rozhovory, třídím nápady a prohlížím fotky a divím se vlastnímu posunu za ty necelé tři roky.
Protože:
- nikdy by mě nenapadlo, že budu někde zveřejňovat své materiály, o článcích ani nemluvě (vím, že dalo dost práce mě k článkům přivést, ale jsem všem kteří mě popichovali, ať se s tím Editem poperu, ve finále vděčná – díky Stáňo, Lukáši a všichni komentující mé blogy)
- na jarní cestě do Vsetína jsem potkala Flat Stanleyho a v pátek k nám přijela první zahraniční návštěva z Francie (posílám pozdrav s díky za inspiraci do Poděbrad)
- jsem začala sbírat zkušenosti na školení v eTwinningu a došla k rozhodnutí, že tohle prostě musím zkusit – a je to tady (díky Petro)
- objevuju neskutečné množství aplikací a mám radost z toho, že posouvají mé svěřence dál (Pavlíno, Jitko a další .. mám něco dodávat)
- měla jsem tu čest poznat Smržovku a to,věřte mi, je pro mě velmi důležitý zážitek – ono to někde vážně funguje (v Harrachově bylo moc fajn, Jani – díky)
- dokázala jsem projít straaaašně dlouhým kurzem a už jsem schopná se podívat na záznam své hodiny (klíčovky byly úžasné – děkuji svým průvodcům Jendovi a Andree, i autorkám kurzu v čele s Luckou)
- zařadila jsem se mezi PEPOUŠe, kteří se co týden houpají na vlnkách a potkávám tam další skvělé lidi
- jsem objevila myšlenkové mapy a Cornell a spoustu dalšího, o čem se píše v blozích a v diskusích – občas mi z toho jde hlava kolem, ale zcela pokorně a pravdivě přiznávám, že jsem svoji práci se třídou během uplynulých měsíců hodně změnila
- mám možnost konzultovat situaci našich integrovaných dětí a když nám praktické školy v našem okolí odmítnou půjčit učebnice k nahlédnutí, vím, že se najde někdo, kdo nám pomůže (ještě jednou zdravím Lenku a Ivu – holky váš i-SEN je neskutečný a fakt veliký a iPady ve vašem podání .. to je sen)
- …
Mohla bych ještě pokračovat dlouho. Ale opravdu chci poděkovat, za možnost poznat virtuálně i osobně spoustu skvělých lidí.
Z Myšlína jsem odjížděla s pocitem, že to s naším školstvím prostě nemůže být tak strašné, jak se objevuje v médiích. A když někdo z mých známých začne o hrozné škole a příšerných učitelích, posílám ho … na Metodický portál www. rvp.cz, aby se přesvědčil, jak moc se ve svém přesvědčení plete.
Konečně nemusí český učitel závidět zahraničním kolegům web, kde je na jednom místě velké množství materiálů a nápadů pro výuku. A nápadů a materiálů není nikdy dost a díky komunitě kolem Portálu, je jejich zdroj nevyčerpatelný. Schválně, kdyby každý z registrovaných uživatelů poslal zítra jeden DUM, víte jaká by to byla síla? .. Velký pozdrav a poklona týmu METODIKY II, který se o náš učitelský prostor, tak dobře stará.
Trošku jsem odběhla od setkání v Myšlíně. Zdánlivě. Tohle všechno jsem si uvědomovala na odpolední procházce Mikešovým krajem při dalších hovorech o škole.
Takže, kdy a kam příště? (samozřejmě 9. listopadu na konferenci MP .. ale pak?) Těším se. 🙂
Lenka Říhová
17. 10. 2011 at 22.02Hanko, chtělo by se mi pod tvou úvahu podepsat. A díky za všechny strážské inspirace…
Jitka Rambousková
17. 10. 2011 at 22.08Strašně mi tu chybí „paleček nahoru“ 🙂
Mgr. Hana Dědková
17. 10. 2011 at 22.18Hanko, když jsem si dočetla tvůj příspěvek, uvědomila jsem si, že i mě Portál neuvěřitelně obohatil od doby, co jej navštěvuji. A je neuvěřitelné, jak se tvoje body shodují s mými pocity… Každopádně jsem moc ráda, že se s vámi mam možnost setkávat offline, protože mě to vždy velmi obohatí a hlavně načerpám spoustu energie do dalších dní! Také se těším na konferenci a vzpomínám si na tu minulou, kde jsem poprvé viděla naživo Pavlínu H., ale bála jsem se jí oslovit, tak jsem jí jen z dálky pozorovala, když si na to teď vzpomenu, musím se sama sobě smát 🙂 Ale přesvědčila jsem se, že ti lidi tady jsou z masa a kostí a o to více mě bavilo sem chodit a čerpat nápady a náměty pro svou práci. A dneska sem chodím jak „domů“, skoro každý den pročítám diskuzi nebo blogy a snažím se inspirovat od ostatních. Nenapsala jsem sice ještě ani jeden článek ani DUM, nějak si pořád nevěřím, že mám co nabídnout, ale několik příspěvků mam ve wiki a mam digifolio, o diskuzi a blogu je snad zbytečné se zmiňovat. Díky, že jste všichni tu, velmi mě obohacujete! A na všechny se těším 9.11. 🙂
MgA. Lukáš Križko
17. 10. 2011 at 22.20A konečně je tu i fotka čarodejnice.Také děkuji za setkání. Bylo to super ;-).
Dagmar Murová
17. 10. 2011 at 22.39Jo Hani a víš jaký je zážitek vidět živou Hanu Pilařovou!? A vůbec, vás všechny. Ještě se nějakou dobu budu vzpamatovávat z toho, že fakt existujete 🙂
Mgr. Jana Krotilová
18. 10. 2011 at 6.58Píšeš moc hezky a dojemně. Taky bych se ráda někdy zůčastnila takového setkání. Kde se domlouváte?
Mgr. Pavlína Hublová
18. 10. 2011 at 9.01Hani, nemyslím, že by bylo možné shrnout naše společnou radost ze sdílení a setkávání lépe. Díky za výstižnost, citlivost a upřímnost. Každý jsme originál (ještěže tak), ale dohromady nám to ladilo (nejen na Myšlíně). Díky za to a doufejme…
Mgr. Hana Pilařová • Post Author •
18. 10. 2011 at 11.23Děkuji všem za reakce 🙂
Hanko – máš co nabídnout, prostě to udělej.
Lukáši – čarodějnice se vrátila už během sobotního dopoledne (ale grafy jsem stihla sledovat, fakt 🙂 )
Dayo – mohla jsi říct a štípli bychom tě, fakt jsi nespala 🙂
Jano – v tomto případě šlo setkání Rady starších. Nicméně v každém případě se můžeš zúčastnit konference MP, kde se zcela jistě setkáš se spoustou zajímavých portálích tváří (viz baner na titulce portálu) a třeba se ve tvém okolí objeví sDílna.
Jaroslava Pachlová
18. 10. 2011 at 15.37Hanka mě jako okounějícího uživatele před necelými dvěma roky postrčila k příspěvkům do wiki a pak to postupně přešlo i do jiných ativit a jsem tomu ráda, protože mohu nejen nakukovat, ale hlavně s vámi sdílet nápady, postřehy, zkušenosti, dovednosti, inspirovat se a stále něco nového objevovat…
Monika Josefíková
18. 10. 2011 at 17.59Hanko, některé Tvé myšlenky jsou i mými a moc za ně děkuju! Jsi vzácná duše portálu a ráda Tě čtu. 🙂
Petra Boháčková
18. 10. 2011 at 20.03(y) Tohle bývá palec nahoru ve skypu, občas to funguje i jinde (píšu to pro vysvětlení, kdyby se tady znak v paleček neproměnil). Hanko, sama bych to nenapsala líp. 😀