Drobné radosti

Znáte ten pocit, kdy se všechno řítí a říkáte si, jestli to, co děláte, má smysl? Když školní děti vzdorují jakémukoliv působení a zdá se, že stále stojíte na místě? A pak přijdou drobné okamžiky …

  • kdy zjistíte, že vaše svěřenkyně nejen sama pochopila, ale navíc je schopná vysvětlit a předat někomu jinému – „Já jsme jí to vysvětlila, trvalo to sice dlouho, ale už to umí.“
  • kdy se po půlhodinovém sledování jednoho z dílů Krotitelů dluhů rozvine celkem zajímavá diskuze a vy víte, že téma zaujalo a že nad ním přemýšlí – „Mně furt není jasný, proč si brali další a další půjčky, když viděli, že je nemůžou splácet.“
  • kdy se sednou do skupinek, aby si porovnali, co všechno stihli zachytit. A v tom pracovním tichu by byl i na zem dopadající špendlík slyšet. – „A to insolvenční řízení je co?“
  • kdy padají otázky, a pak se objeví vědoucí výraz – „Jak to uděláte, aby se po kliknutí na obrázek přešlo na jinou stránku? .. JO AHAAAA!“
  • kdy nadšeně vypráví, jak si celou hodinu matiky hráli hry na počítači, dokonce závodila i paní učitelka, a při tom spočítali neskutečně mnoho příkladů – „Vy jste zase vyhrála. Půjdeme po prádzninách zase? Já vás musím porazit.“ – kéž by si chvilku takhle hráli i o jarních prázdninách 🙂

Učila jsem v uplynulých dvou dnech pět vyučovacích hodin. Čtyři z těch drobností se udály právě v těchto hodinách. A to je myslím celkem slušné skóre. 🙂