Také máte pocit, že školní rok 2011/12 nabral nebezpečně rychlé tempo? Ještě jsem se nerozkoukala a je konec října. Na stole ve škole se mi vrší nedokončená administrativa (ta, která může ještě chvilku počkat) a časové plány dělají „ty, ty, ty .. už bys měla poposkočit o téma dál.“ Mám pocit, že než stačím mrknout, budeme zdobit vánoční stromeček.
Je ale pravda, že v tom kalupu, zažívám v podstatě denně nějakou malou radost. Tak třeba:
- Minulé pondělí jsem po návratu z radničního víkendu zjistila, že v pátek dorazila placatá návštěva z Francie
- V úterý jsem nevěřícně koukala na balík dárků od eTwinningu – ke dvěma projektům, kterých se účastníme
- Ve středu proběhla ve sborovně hodinová, velmi příjemná debata nad rozklíčováním kompetencí k učení
- Ve čtvrtek jsem obdivovala v devítce jednu z prezentací způsobu řešení lineární rovnice – fakt dokonalý výklad, názorný, logický .. a ten přednes
- A šesťákům se vážně povedly zvířecí portréty
- V pátek jsem konečně měla v devítce pocit, že je učím něco nového
- V sobotu se na nás do školy přišlo podívat docela hodně lidí, v sedmičce jsme zapojili téměř všechny hosty do naší práce a malí informatici se vyřádili při hledání informací o Stráži a ČR
- S kolegyní jsme použili jeden z DUMů publikovaných na MP – ona ve třetím a čtvrtém ročníku a já pro integrovanou žákyni v sedmičce – mně i kolegyni se vážně líbil
- Dnes se objevil další dopis ze zahraničí a v něm Stanley a Stacey z Turecka hned po té, co jsem odvedla třeťáky zpět do třídy po hodině, kdy 45 minut trénovali násobilku. Cestou do třídy se stihli domlouvat, že ve čtyři se u těch formulí zase online sejdou. Jsem zvědavá, jak dlouho jim to nadšení vydrží.
Letí to, letí .. ale každý den může být alespoň na chvilku prosvětlený malou radostí.
IVa Jelínková
24. 10. 2011 at 20.57Když se to takhle pěkně sesumíruje, tak to zní vážně hodně pozitivně a jednoho to výborně naladí. Asi s tím budu muset v nějak stále hektickém období začít. Takže díky moc, Hanko, za výborný nápad, pro každý další vydařený den!
Mgr. Hana Pilařová • Post Author •
24. 10. 2011 at 22.00a to vynechávám takové ty soukromé radosti, jako třeba .. nové rozvody elektriky v domě, podepsání smlouvy na výrobu nové kuchyňské linky nebo konečně zpracovaný projekt na rozvody tepla 🙂
Petra Boháčková
25. 10. 2011 at 7.25Asi se taky budu muset zamyslet, co radostného mi dnové přínašejí 🙂
Michaela Gondeková
25. 10. 2011 at 13.16Hani, mohu jen souhlasit. Frčí to neskutečně, nestíhám taky zpracovávat haldy papírů, ale naštěstí jsou kolem nás stále takové věci (nebo lidé), které (kteří) nás můžou znovu naladit do práce (-:
Mgr. Hana Pilařová • Post Author •
25. 10. 2011 at 16.26DNES: Při vyzvedávání dětí z družiny na počítačový kroužek – Paní učitelko, můžeme si dnes zase zahrát ty formule? (rozumějte, formule jede tak rychle, jak rychle cvakají správné výsledky násobilky) Dlouze jsem se zamyslela – Noooo, tak dneska tedy joooo, vý-ji-meč-ně. Byla jsem ta nehodnější pančelka a třeťáci skákali ke stropu. 🙂
Petra Mikulová
27. 10. 2011 at 8.34Díky za pozitiva. kterých je opravdu v dnešní době málo. Je pravda, že pokud si člověk neshrne sám pro sebe, co se mu daný den zadařilo, tak s největší pravděpodobností uschne jak nezalévaná květina.
Snažím se děti učit, ať si řeknou, co se jim povedlo, co je pobavilo, rozesmálo i potěšilo. Bohužel se k tomu někdy sama pro sebe nedostanu a pak se hůř spí a hlavně je depka.
A dnešní či včerejší pozitivum? Koupila jsem vánoční drek, který mne jentak napadl – a byl bez hledání a hlavně se tím vyřešil problém sám od sebe: „Co zase koupím dědovi k pod stromeček“ Hlavně ho pak dobře neuklidit! 😉
Mgr. Pavlína Hublová
27. 10. 2011 at 9.32„Hlavně to pak dobře uklidit.“ A já dodávám – „…a také to pak najít!“ 😀
Mgr. Hana Pilařová • Post Author •
27. 10. 2011 at 22.33Letos si asi všechny naše ježíšky budou dávat mezizastávku ve škole .. asi by bylo hloupé, kdyby se některé objevily během plánovaného předvánočního stěhování