Olympiáda hýbá světem, ale nejen jím. Také v mé třídě prvňáčků to vře (paní učitelka trochu zapracovala, ale teď už to jede samospádem). Podělila bych se o dnešní sezení, protože bylo trochu jiné, než předchozí.
Aktivity, které jsem se rozhodla věnovat tématu ZOH, popisuji nepravidelně v diskuzích. Vždy začínáme v kruhu. Děti mají za úkol sbírat obrázky a nadpisy z novin a časopisů. Ty si v kruhu ukazujeme a komentujeme. Dnes jsme pokročili o krůček dál, protože se konečně objevily první příspěvky s nadpisy.
Prvním úkolem „prezentátora“ bylo vybrat si nadpis z příspěvku a přečíst ho (trénujeme techniku čtení). Jsem si vědoma toho, že děti ještě nemají procvičena všechna písmena, ale protože z toho „neděláme vědu“, tak bylo vše přečteno samostatně nebo s nápovědou okolo sedících dětí. Nemusím snad ani zdůrazňovat, jaká radost svítí čtenářům z očí, když si „čtou noviny“ :-).
Druhým úkolem (neméně těžkým) bylo odpovědět na všetečnou otázku učitelky: „Jak tomu rozumíš?“ Nejde jen o povinnou otázku k rozvoji čtení s porozuměním. Uvědomme si, že většina příspěvků je z novin, konkrétně ze sportovních stránek novin, kde je slovník novinářů prošpikován obraznými vyjádřeními a slovními hříčkami. Jeden nadpis za všechny: Bauer si sáhl až na dno a ve finiši vybojoval bronz!
Byla jsem mile překvapena, jak se děti rozpovídaly. Bez větších problémů si porazily s podobnými „chytáky“. A ačkoli ne všechny děti reagovaly okamžitě, třída byla pozorná a aktivní. Každý chtěl vyjádřit svůj názor, a i když třeba nebyl úplně správný, vždy se našel kamarád, který vyjádření poupravil.
A paní učitelka? Ta se tetelila štěstím, jak má úžasné žáky (a už jí to v hlavě šrotovalo, co si na ně nachystá příště, když jsou tedy tak dobří 8-).
PS: Všetečná otázka pro čtenáře: Jak tomu rozumíte?
Mgr. Pavlína Hublová
18. 2. 2010 at 20:28Velmi děkuji za vaše reakce. Červenám se.
Chtěla jsem se jen podělit o bezva pocit. To pro případ, že přijdou i krušné dny – abych měla z čeho čerpat optimismus.
Bc. Michaela Gondeková
18. 2. 2010 at 19:58Já tomu rozumím tak, že děti se cítily velmi důležitě neboť se věnovaly tématu, který zrovna v této době pohlcuje většinu dospěláků, jsou toho plné noviny televize a někde i škola 😀 Paní učitelka s dětmi pracuje tak, že v nich buduje samostatné, tvůrčí myšlení, což z nich do budoucna vytvoří bezvadně tvárnou partu schopnou úžasně „pracovat“ 🙂
Mgr. Jana Kneřová
18. 2. 2010 at 01:57Já tomu rozumím tak, že paní učitelka je opravdový Pepouš. 🙂 Dokáže využít aktuálního tématu ze života, splní požadavky na vzdělávání své třídy a ještě jsou všichni šťastní (děti, že čtou noviny a p. učitelka, že má šikovné žáčky). Nádhera!