8. lekce – Budoucnost v myšlení

Po absolvování velmi motivujícího kurzu o budoucnosti vzdělávacích technologií jsem si vybavila svou úterní cestu do Ostravy. Uznávám, že závěry jsou poněkud demagogicky postavené, ale takto si mi stav věci jeví.

Jela jsem v pravé poledne po dálnici D1, jela jsem v šedém oparu smogu a nebýt hodinek, nevěřila bych tomu poledni. Měla jsem tak asi půl hodiny času, na poloprázdné dálnici (tato je poloprázdná od svého otevření a nabízí luxus 3 pruhů v jednom směru) na přemýšlení nad tím, jak se nám ta životní realita, přes všechny technologie, vymyká z rukou. V tu dobu už měly ostravské fabriky kvůli vyhlášení regulace omezený (resp. zastavený) provoz a v Ostravě se opravdu těžko dýchalo. 

Na kurzu, kam jsem jela,  jsem si poslechla, jak mohou školy v rámci projektu MŠMT čerpat peníze na nákup ICT, ale na kurzy DVPP, kde se učitel seznámí s prací s novými ICT, ne. A pak šup, rychle k tvorbě  inovací do výuky.

A mně se zdá, že takto se nyní věci řeší stále častěji. Uděláme A, neuděláme k tomu B. Postavíme dálnici, je na ní minimální provoz (http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=654015) a na školství nám peníze scházejí (http://www.marcel-chladek.cz/index.php/aktuality/636-skrty-v-rozpoctu-vs-nahradi-penize-z-evropskych-fondu).  Omezíme výrobu kvůli smogu, necháme jezdit auta a spalovat cokoliv u lokálních vytápění (http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/152977-smog-na-moravskoslezsku-je-nejhorsi-od-zacatku-listopadu/). Nakoupíme počítače, nenaučíme s nimi lidi pracovat (http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy/eu-penize-skolam/prirucka-pro-zadatele-a-prijemce-op-1-5).

Pak si vybavím z prezentace pana Brdičky graf k zákonu zrychlujících se změn a přemýšlím, zda je pořadí zobrazení mozků v pořádku. Po souvislosti s pancake people, kteří nebudují znalosti na pevných základech a do patřičné výše a po prosíťovaných žácích si vzpomenu na svých dvanáct let učitelování. S kolegy jsme vždy první půlrok v matematice v prvním ročníku učili žáky  myslet. Vítězné „aha“ žáka, který pochopil – to byl můj malý pedagogický úspěch. Ale zejména pro žáka východisko ke vzdělávání na střední škole.

Takže se ptám sama sebe na cestu. Zkusit, jako učitelé, důsledně učit žáky myšlení, hledání souvislostí, analyzování a závěrům (omlouvám se tímto za redukci Blooma apod.). Jestli k tomu použijeme ICT nebo obyčejnou pomůcku je mi zcela jedno. Používám obojí přiměřeně. Konkurenceschopnost naší země se nezvýší počtem „palačinkářů“, ale uvažujících lidí (http://www.mckinsey.com/locations/prague/work/probono/2010_09_02_McKinsey&Company_Klesajici_vysledky_ceskych_zakladnich_a_strednich_skol_fakta_a_reseni.pdf). Navíc v okamžiku blackout či výpadku internetu budeme tu konkurenční výhodu mít my. (Pro přesnost doplním, že sebou všude vozím NTB,  jsem na facebooku, používám mobil a GPS navigaci v autě atd. a jeskyně bez sprchy by mi nevyhovovala.)