Chlapec s některými spolužáky nevycházel dobře. Někteří se ho báli, s jinými se chtěl kamarádit a oni nechtěli, a někteří ho vyloženě provokovali nebo se k němu nechovali hezky. Mezi poslední skupinu patřil spolužák, který chlapci opakovaně za sladkosti sliboval, že si bude moci půjčit jeho telefon, ale tento slib nedodržoval. Do skupiny patřila také dívka, která na pohled působila jako křehký anděl, avšak dokázala být velmi zlomyslná a chlapce pomlouvala mezi ostatními dívkami. Mezi těmito dětmi a chlapcem docházelo k častým konfliktům, které ve dvou případech vygradovaly až k chování nápadně podobnému šikaně.
V prvním případě spolužák opět chlapci sliboval telefon za sladkosti, slib nedodržel, až na můj popud se spolužák uvolil chlapci telefon půjčit, čímž se pro něj na ten den stal nejlepším kamarádem (chlapec velmi snadno přilnul k tomu, kdo se k němu choval hezky). Chodili spolu všude, chlapec ho chránil (spolužák byl výrazně menší postavy a dost vztekloun), dělil se s ním o svačinu a rozhodoval, kdo si může na jeho telefonu zahrát a kdo ne (chlapec velmi rád ostatní organizoval). Ke konci vyučování jsem si balila věci, když jsem si všimla, že tento spolužák spolu s dalším, poněkud jednodušším hochem, něco chlapci šeptají a všichni se smějí, načež on šel a občural tabuli – jen pár kapek, drobná loužička. Okamžitě jsem vystartovala a udělala povyk, přičemž jsem řekla, že než přijde paní učitelka, musí všichni tři zůstat ve třídě. Chlapce jsem si vzala stranou a ptala se ho, proč takovou hloupost udělal. Chlapec na to, že to byla legrace a že mu to řekli ti dva chlapci. Po příchodu paní učitelky šel chlapec do ředitelny, kde dostal opravdu hodně vynadáno. Byla jsem tam s ním a až na mě čekal na chodbě, požádala jsem pana ředitele, aby potrestal také zbylé dva chlapce a popsala jsem, jak ho navedli. Pan ředitel souhlasil a oba chlapci (menší vztekloun předvedl hysterickou scénu) se museli dostavit do ředitelny. Následující den paní učitelka situaci ještě rozebírala s celou třídou a důrazně děti varovala, že já trávím o přestávkách svůj čas ve třídě, tedy o všem vím a pokud by se podobné chování opakovalo, čeká dotyčné ředitelská důtka a další tresty. Od té doby jsem vzteklého spolužáka nespouštěla z očí a chlapci jsem doporučovala kamarádit se s jinými dětmi. Již si to nikdy nedovolil a chlapci se buď vyhýbal, nebo se k němu choval neutrálně.
V druhém případě šlo o blonďatou chlapcovu spolužačku, která vzezřením připomínala anděla, ale šili s ní všichni čerti. Chlapec s ní často míval konflikty, až jednoho dne provokaci vůči němu přehnala. Chlapec seděl s kluky v lavici a malovali si pistole na papír, chlapec si s nimi krásně povídal a vypadal, že se cítí dobře a v pohodě. Ten den už chlapec měl průšvih, že honil holky na záchodě, což mi přišla říct paní učitelka, která tam měla dohled (stalo se to cestou ráno do třídy, já čekala ve třídě), proto se snažil si ten den už nic nezavařit. Seděla jsem v lavici vedle něho, dívala se, jak si s kluky kreslí a moc jim to chválila, když přišla jedna spolužačka chlapci vyřídit, že mu blonďatá dívka mu vzkazuje, aby za ní došel na záchod. On se ptal na podrobnosti, ale dívka řekla, že mu to vše poví blondýnka až tam. Rozčílila jsem se, protože mi došlo, že to byla ona, kdo ho cestou do třídy vyprovokoval k nepravostem na dívčích záchodech. Který správný kluk by odolal možnosti pozlobit holky a honit je ze záchodu na záchod. Požádala jsem chlapce, aby zůstal ve třídě, že je to moc důležité a dívce se vzkazem jsem řekla, aby okamžitě blondýnku přivedla. Paní učitelku jsem následně seznámila se situací a označila takové jednání za promyšlenou šikanu. Paní učitelka, která věděla, jak se blondýnka chová, vyslechla dívku se vzkazem a následně to s oběma řešila. U obou dívek se zavolalo rodičům a dostaly poznámku za úmyslné navádění k nepravostem. Obě dívky se mi nějakou dobu vyhýbaly, avšak postupně, když jsem jim ukázala, že jsem na ně nezanevřela, se opět se mnou bavily a i chlapce si všímaly, asi ve snaze napravit své špatné předchozí chování.
Hyperaktivní dítě je ve třídním kolektivu slabým článkem, jakkoliv se může zdát, že je tomu naopak. Nedokáže ovládat pokušení, chce se ostatním zavděčit, aby ho mezi sebe přijali, a nedomýšlí důsledky svého chování. Proto je třeba ho v tomto ohledu více hlídat a chránit a důsledně trestat jakékoliv pokusy o jeho šikanu.
Bc. Markéta Dobiášová, asistentka dítěte s ADHD
Ukázka pochází z portfolia Aktivity vhodné pro práci s dětmi s ADHD, které bylo vytvořeno v rámci projektu Prohlubování klíčových kompetencí pedagogů, jiných odborníků a rodičů jako podpora vzdělávání dětí se syndromem ADHD (Číslo projektu: CZ.1.07/1.2.12/01.0002). http://www.neklidne-deti.cz/
DOBIÁŠOVÁ, M.; HÁJKOVÁ, M.; NEŠPOROVÁ, M. Aktivity vhodné pro práci s dětmi s ADHD: Portfolio vytvořené v rámci projektu Prohlubování klíčových kompetencí pedagogů, jiných odborníků a rodičů jako podpora vzdělávání dětí se syndromem ADHD. Brno: Centrum pro rodinu a sociální péči, 2015.
