Myšlenkové mapy jako pomůcka pro učitelku MŠ

„Bubliny, bubliny, bubliny . . .“

Chtěla bych zde psát o tom, jakým způsobem a proč ráda využívám myšlenkové mapy při své práci v mateřské škole.

Již asi čtvrtým rokem používám „bubliny“ jako pomůcku při mém plánování vzdělávací nabídky pro děti předškolního věku a musím říct, že se mi velmi osvědčili.

Myšlenková mapa je vlastně grafickou podobou stavby a náplně tematického celku.

Na každý měsíc (tematický celek) mám vždy jednu velkou mapu na čtvrtce formátu A3. Uprostřed je hlavní bublina, která nese název měsíčního tématu, z níž vedou další bubliny jako podtémata. Každé podtéma se dále větví do již konkrétních činností, které chci s dětmi k danému tématu podnikat. Vždy se snažím, aby vzdělávací nabídka byla pestrá a aby se v bublinách objevily činnosti ze všech pěti vzdělávacích oblastí.

Do pravého horního roku čtvrtky si vždy vypisuji věci, na které se v daném měsíci potřebuji s danou třídou dětí zaměřit např. kolektivní řečová výchova, metoda dobrého startu, pracovní listy pro děti s OŠD atd. Někam na okraj myšlenkové mapy (tam, kde je místo) si vpisuju akce, které se s dětmi mají uskutečnit nebo které se již uskutečnily např. návštěva divadelního představení, výlet atd.

Pod myšlenkovou mapou si poznamenávám očekávané výstupy, ke kterým bych chtěla s dětmi směřovat.

Mapu mám vyvěšenou na viditelném místě, abych vždy mohla dopisovat a doplňovat bubliny vždy podle toho co mě napadne. Je fajn, že některé děti jsou schopné obohatit vzdělávací nabídku k danému tématu samy, proto mě těší, když mohu dopsat do myšlenkové mapy bublinu, kterou vymyslely samy dětí.

Myšlenková mapa zároveň slouží jako velmi dobrá evaluační pomůcka a zároveň přispívá na spolupráci učitelek, které jsou spolu ve třídě. Po skončení dne si zelenou fixou vybarvím vždy část těch bublin (činností), kterým se děti věnovaly, pokud byla činnost dětmi uzavřena (dokončena) a vím, že se k ní už nevrátí, vybarvím ji celou, pokud se činnosti věnovalo jen málo dětí a předpokládám, že se k této činnosti budou ještě vracet, vybarvím ji jen zčásti. Na závěr tematického celku vybarvím červenou fixou bubliny, ty činnosti, které děti nezaujaly, nebo se jim z nějakého důvodu nevěnovaly. Rázem se stane myšlenková mapa pěkně barevná, a já přesně vidím, jaké činnosti jsme s dětmi nedělali, a mohu přemýšlet o tom, proč se tak stalo, co k tomu vedlo, zda jsem dětem činnost správně nabídla atd.

Např. pokud vidím, že červené bubliny jsou zejména z oblasti dítě a jeho tělo pokusím se na tuto oblast více zaměřit v dalším tématu.

Zároveň se také snažím v myšlenkové mapě vyznačit ty činnosti, které se dětem velmi líbili (např. udělám do bubliny hvězdičku).

Výhody MM spatřuji také v tom, že když přijde do třídy mých dětí jiná paní učitelka a uvidí připravenou mapu, tak snadno pozná, které činnosti již děti dělaly a ví zhruba kde a jakými činnostmi navázat a nedochází tak k přerušení tématu.

Zpočátku jsem se snažila mapy připravovat na počítači, nebo dělat slepé mapy pomocí PC a poté do nich doplňovat témata a činnosti, ale došla jsem k závěru, že není nad to si myšlenkovou mapu pěkně rozkreslit a napsat v ruce 🙂

PS: a užít si její vybarvování 😀

Přikládám zde i jednu již hotovou myšlenkovou mapu (toto téma již proběhlo) a jednu mapu, která se teprve chystá rozrůst 🙂