Lukáš, ICT a já

Příspěvek vzniká jako reakce na 2. lekci RVP VT 21

Mám-li si představit studenta naší školy, o němž by se dalo říci, že rozhodně efektivně využívá pří běžné výuce možnosti ICT, které se mu ve škole nabízejí, napadá mě okamžitě jeden člověk – Lukáš. Do školy chodí zásadně s notebookem, často jeho hlavu „zdobí“ vkusná sluchátka, neustále něco ťuká do klávesnice. Pravidelně mi posílá práce na můj školní e-mail, stahuje e-materiály, navštěvuje odkazy, na které upozorňuji. Lukáš je jiný než ostatní, nejen proto, že wi-fi ve škole využívá ke vzdělávání a ne k bezduchému sledování profilů na facebooku. 

Závaží ve formě notebooku, které si každý den vláčí s sebou autobusem, je pro něj dosti podstatné. Vymoženosti ICT jsou , v lehké nadsázce, pro něj tím, čím je záchranný kruh pro tonoucího

Lukáš je slepý.

Díky speciálně úpravé klávesnici, softwaru a dalším ICT vychytávkám je pro něj vzdělávání i život mnohem lehčí a příznivější.

Když se tak podívám do řad „normálních“ studentů, říkám si, co by mohlo motivovat je k tomu, aby i oni, stejně jako Lukáš, co nejefektivněji využívali to, co jim dnešní ICT nabízí. 

 

V přednášce pana Zounka zaznělo, že “ žáci (15 let),  používají převážně internet k zábavě, nikoliv
pro práci ve škole“. Napadá mě, zda je to, miminálně u středoškoláků,  jen vinou učitele (nekompetentnost, neochota), vinou vedení školy (nevhodné či žádné vybavení, funkční vyškolení učitelů), či zda je za tímto tvrzení skryto ještě něco jiného.

Vždy na začátku září zjišťujeme, že počítač si do školy nosí čím dál tím více studentů. Nestálo by za to, ukázat jim, jak mohou funkčně využívat ICT sami přímo ve výuce? A co víc – motivovat je k tomu, aby sami učiteli nabízeli to, nač doma či přímo ve škole při brouzdání se stránkami nalezli? Aby nám poskytovali inspiraci? (Minimálně těm, kteří ve své aprobaci ICT nemají.) Ráda se něco přiučím.

Zaznělo-li ve výše  zmiňované přednášce, že „ti, co využívali počítače nejdéle měli nejhorší výsledky“ (výzkum PISA 2009), je tedy na čase něco změnit. Nejen více či méně početné řadu učitelů, ale i žáků nevědí, co vše jim internet v souvislosti se vzděláváním a sebevzděláváním  nabízí. 

A tak mě napadá celkem jednoduchá otázka: Co udělat pro to, aby se v příštích výsledcích výzkumů neobjevovala věta, že „počítačové učebny slouží spíše k učení o ICT než prostřednictvím ICT? 

Lukáš už se prostřednictvím ICT učí. A co my?