Nizozemská revoluce: odvykládat, nebo zaujmout?

Jak zaujmout žáky výkladem o nizozemské revoluci? Klasický způsob je odvykládat události s použitím dat, jmen a dalších těžko zapomatovatelných údajů. Druhý způsob je udělat z výkladu malou detektivku s použitím provokativní problematiky (více zde), hodit žákům návnadu (v podobě historického pramene), na kterou se chytí a budou chtít vytáhnout celou rybu.

Je několik možností problematik, na nich závisí výběr „návnady“. Třeba:

1 – Jak se malé provincii nejmocnější evropské monarchie podařilo získat svobodu? Jako návnadu můžeme vybrat mapu Evropy před nizozemskou revolucí: vše zelené patří Habsburkům, jedná se tedy o nejmocnější stát v Evropě. „Problém“ tedy spočívá v kontrastu mezi vojenskou a politickou mocí Habsburků a omezenými prostředky Nizozemců.

 

2 – Jakou roli hrála nizozemská revoluce v hospodářském a kulturním rozkvětu Nizozemí v 17. století? Jako návnadu můžeme použít jakýkoli pramen, který svědčí o tomto rozvoji – úspěch Nizozemské východoindické společnosti, rozvoj Amsterdamu, mapa nizozemských kolonií, rozvoj umění…

K zodpovězení druhé problematiky můžeme sledovat klasickou osnovu příčiny (proč se vzbouřili?) /průběh (jak revoluce probíhala?) / důsledky (jaké měla důsledky?)

A – Bohatá provincie žádá více svobody

1 – Bohatství nizozemských provincií

2 – Absolutistická vláda Filipa II. a centralismus

3 – Náboženské války v Evropě: katolíci proti protestantům

B – Nizozemci si vybojují republiku

1 – Perzekuce nizozemských kalvinistů

2 – Vojenské střetnutí

3 – Republikánské zřízení, převrat v tehdejší Evropě (stačí vyzvat žáky, ať s pomocí mapy určí, jaký politický režim je v tehdejší Evropě nejrozšířenější)

C – Úspěch revoluce má za následek „zlatý věk“ Nizozemí v 17. století

1 – Svobodomyslná a tolerantní země láká utiskované Evropany

2 – Zrod nové hospodářské velmoci

3 – Nizozemí, centrum evropského kulturního života

Perlička na závěr: nizozemská revoluce se ve francouzském dějepisu neučí… není čas! Ve Francii se učí jen vybrané části dějin (více zde) a těm se věnuje dost času, aby žáci mohli sami přemýšlet nad historickými prameny. Každý systém má své výhody a nevýhody…