Pozor! Jste na staveništi. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se

Jak učím žáky pracovat s informacemi

V předchozím příspěvku jsem zmínila, jak vypadá dizertace v dějepisu. Zamýšlím se nyní nad tím, jak na toto cvičení žáky nejlépe připravit – jak je tedy naučit pracovat s informacemi, které se dozví během výuky. Probíráme zrovna francouzskou revoluci a jako příklad mi poslouží klasické téma „Francouzi a monarchie od r. 1789 do r. 1793„. V hodině jsme probírali chronologii událostí.  Nešlo ale o to vyprávět, jak se co stalo, vždy jsem kladla důraz především na význam konkrétní události pro další politický vývoj. Dizertace na toto téma je příležitostí vysvětlit politický vývoj prvních čtyř let revoluce a odpovědět na otázku (čili problematiku): Proč v roce 1793 monarchie již není pro Francouze akceptovatelný režim? Jinak řečeno jak je možné, že Francouzi, pro které král představoval zástupce Boha na zemi, ho o čtyři roky později poslali na popraviště? Účelem dizertace tedy je ukázat, jak se proměnil vztah Francouzů k monarchickému zřízení.

V první fázi mají žáci za úkol mobilizovat své znalosti – napsat si na papír vše, co o tématu vědí, tyto informace roztřídit (a nemilosrdně škrtnout, co tam nepatří) a pak na jejich základě vytvořit osnovu. Abych žákům ukázala, jak mají postupovat při hledání a třídění informací, dala jsem jim chronologii a zadala následující úkol: nesnažte se říct vše, co víte o každé události, ale ukažte, čím je důležitá pro naše téma, tedy pro vývoj vztahu Francouzů k monarchii. Může být také zajímavé porovnat interpretaci událostí pro výše zmíněné téma a pro téma „Účast lidu během revoluce“, aby žáci viděli, že se interpretace mění podle tématu.

Květen 1789: generální stavy ve Versailles („Francouzi a monarchie“: Francouzi mohou konečně vyjádřit své nespokojení s absolutistickou monarchií a očekávají od krále reformy, jsou však zklamaní)

– pro téma „účast lidu na Revoluci“ je důležité zdůraznit, že se zde sešli reprezentanti tří stavů, tedy reprezentanti lidu

Červen 1789: slib v míčovně („Francouzi a monarchie“: Francouzi konkretizují svůj nesouhlas s absolutistickou monarchií a podnikají první krok k tomu, aby došlo v monarchii ke znovurozdělení moci)

– pro téma „účast lidu na Revoluci“ je navíc důležité zdůraznit, že lid přebírá iniciativu je tedy aktérem klíčových revolučních událostí

14. července 1789: dobytí Bastily („Francouzi a monarchie“: vůbec nás nezajímá, kolik vězňů tehdy v Bastile bylo a kolik si její dobytí vyžádalo oběti. Podstatné je pochopit smysl této události: pro Francouze je Bastila symbolem královského absolutismu, protože se do ní zavírají političtí vězni na pouhý králův příkaz –> dobytím Bastily tedy útočí na neomezenou moc krále)

Říjen 1789: Pařížané přivedli krále z Versailles do Paříže („Francouzi a monarchie“: chtějí mít krále pod kontrolou

14. července 1790: svátek federace, oslava ročního výročí dobytí Bastily („Francouzi a monarchie“: oslava příměří mezi králem a lidem, harmonická atmosféra, vypadá to, že je revoluce u konce a že král s ní souhlasí, protože skládá slib, že bude respektovat budoucí ústavu –> Francouzi vidí alternativu v konstituční monarchii, je nutné vysvětlit, že republiku v této chvíli vůbec nepovažují za vhodnou, protože si myslí, že je vhodná jen pro malé státy)

Červen 1791: zadržení krále ve Varennes („Francouzi a monarchie“: opět je nutné odpustit si anekdoty tohoto příběhu a vysvětlit, že tato událost otřese důvěrou Francouzů v jejich krále a odhalí jako dvojí hru – před rokem přísahal věrnost Ústavě a o rok později zradí –> v této události je tedy nutné vidět roztržku mezi králem a lidem, jejím důsledkem je volání po republikánském režimu, který byl ještě před rokem nemyslitelný)

Srpen 1792: pád monarchie („Francouzi a monarchie“: lid hraje rozhodující roli v pádu monarchie)

Září 1792: vyhlášení republiky („Francouzi a monarchie“: ani konstituční monarchie již nevyhovuje, jedinou alternativou je změna politického režimu)

Leden 1793: poprava krále („Francouzi a monarchie“: Francouzi si myslí, že dokud je král naživu, revoluce je ohrožena. Aby mohla čerstvě vytvořená republika žít, je nutné, aby král zemřel. Šok v ostatních evropských zemích, že Francouzi zašli tak daleko a popravili svého krále.)

Toto je tedy první úkol. Dále po žácích chci, aby našli v této chronologii mezníky, které jim umožní vytvořit následující osnovu:

I – Nespokojenost Francouzů způsobí zánik absolutistické monarchie (po říjen 1789)

II – Konstituční monarchie jako kompromis mezi Francouzi a králem, jeho zrada ovšem tento režim zdiskredituje (po červen 1791)

III – Monarchie i král musejí být zničeni, aby byla revoluce zachráněna (po leden 1793)

Zkoušela jsem toto cvičení minulý týden v hodině a udělalo mi radost, když mi žáci řekli, že díky němu lépe pochopili probíranou látku. Politický vývoj těchto let je velmi složitý a nemálo mých zkušených kolegů otevřeně říká, že francouzskou revoluci nikdy neuměli učit, protože je vše hrozně komplikované a těžko se to zjednodušuje. Pokud ale tento vývoj vysvětlujeme s tím, že chceme, aby žáci pochopili, jak se vyvíjel vztah Francouzů k monarchii, je myslím napůl vyhráno.