Metodický portál RVP.CZ prochází změnami. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se

Řepka olejka – případová studie ke kapitole Zemědělství ČR

Přemýšlím nad přípravou hodiny „Zemědělství ČR“ – jedná se o výuku ve francouzštině pro studenty češtiny na pařížské univerzitě (na podobné téma více ZDE). V prvním ročníku mají kromě hodin jazyka také výuku historie a geografie země, jejíž nelehký jazyk studují. Kladu si tedy za cíl přiblížit jim tuto zemi pomocí geografie, nejít příliš do detailů, abych je neztratila a co nejvíc vše propojit se současným děním v zemi. Uvedu konkrétní příklad – řepka olejka, případová studie jako ve Francii (na podobné téma více ZDE).

Až se za nějakou dobu mí studenti vydají do ČR, tak možná pojedou vlakem a z okna uvidí „žluté moře“. Nebo je někdo pozve na oběd, budou pomáhat s vařením a budou se divit, že místo ve Francii běžného olivového oleje se u nás vaří především s řepkovým. Nebo budou číst noviny a narazí na termín „řepka babišovka“. To, že si přesně nevzpomenou, kde se nachází kukuřičná a kde řepařská zemědělská oblast mi vadit nebude… V českých učebnicích zeměpisu ČR je stěžejním dokumentem této kapitoly právě mapa zemědělských výrobních oblastí ČR. Abychom se ale dostali z teorie trochu do praxe, potřebovali bychom mapu doplnit případovou studií, třeba právě na řepku olejku! Mohla by vypadat třeba takto:

Úvod: ČR je jedním z významných pěstitelů této plodiny.

Problematika: Proč je dnes řepka olejka víc než jen běžná zemědělská plodina?

Dokument 1: Graf nebo tabulka ukazující vývoj osevní plochy od roku 1990 (plocha se zvýšila zhruba 4x)

Dokument 2: Fotografie „žluté moře“ (např. viz výše)

Dokument 3: Svědectví někoho, kdo žije poblíž a stěžuje si na pronikavou vůni, případně alergie.

Žáci mají propojit informace z obou dokumentů a na jejich základě popsat zvýšení osevní plochy a důsledky pro českou krajinu i pro každodenní život obyvatel – řepka je vidět i cítit!

Dokument 4: Tabulka srovnávající ceny několik zemědělských plodin – díky ní žáci pochopí, že pěstování řepky je finančně výhodné. Ale proč? Otázku zodpoví další dokumenty:

Dokument 5: Informace o dotacích ze strany státu a EU, plus informace o používání řepky jako biopaliva.

Dokument 6: Babiš, Agrofert a jejich plány

Dokunent 7: Svědectví zemědělce – „Co se nesní, to se přidá do biopaliv“.

Dokument 8: Pohled neziskové organizace (Greenpeace či jiné): kritika používání řepky jako biopaliva.

Shrnutí: Řepka ovlivňuje vzhled české krajiny, je to plodiná, která zajímá nejen zemědělce (zisk), ale i běžné občany (vůně, alergie, využití v kuchyni…). Vzhledem k debatě o dotacích a biopalivech se dostala i do politiky.

Samozřejmě jsem nevyčerpala všechna témata, studie by se určitě dala rozšířit. Myslím si, že takový zeměpis je radost vyučovat!

Na závěr anekdotu: v 5. třídě jsem byla na konci roku zkoušená z dějepisu (učitel se rozhodoval mezi dvěma známkami). Dostala jsem otázku „Z čeho lisovali staří Řekové olej?“ V první lavici mi někdo napověděl „z řepky olejky“. Správnou odpověď jsem neznala, proto jsem se vzmohla jen na zopakování toho, co mi spolužák poradil. No a kvůli řepce olejce jsem dostala na vysvědčení dvojku. To jsem ještě netušila, že mě život zavede právě do Francie, že se zde naučím jíst olivy a že strávím několik měsíců na VŠ studiem starého Řecka… i s těmi jejich olivami! Když se na svoji tehdejší odpověď podívám dnes, tak se jí ani nedivím – tehdy jsem se dějepis vždy jen „nahrkala“. Sestra se mi vždy smála, protože jsem si v 5. třídě (přesně nevím, jak dlouho mi to pak vydrželo) hodinu dějepisu opakovala tak, že jsem si veškeré učivo přepsala na zvláštní list papíru a pak se tento text učila zpaměti. Se slovem „olivy“ jsem tedy rozhodně neměla spojené Středozemní moře a jeho klima, řecké ostrovy, olivovníky, mořeplavce a amfory… Zatímco pod pojmem“řepka olejka“ jsem přesně věděla, co si představit. Myslím si, že žáci od svého učitele dějepisu mohou právem očekávat, že jim umožní si ty starořecké olivy prožít…