Umění klást otázky při zkoušce

Mám za sebou čtyři dny celodenního zkoušení u francouzských maturit, kde jsem si uvědomila, že klást otázky při zkoušce je opravdové umění! Zároveň to mnoho vypovídá i o schopnostech samotného učitele – správně vedené dotazy by měly žáku pomoci najít odpověď a ne ho „potopit“. Vzhledem k tomu, že každý žák je jiný, má jiné znalosti a schopnosti, je potřeba dotazy doslova ušít na míru.

Nejdřív stručně vysvětlím, o jakou zkoušku se jednalo: ústní maturita předmětu „CLIL“ – dějepis a zeměpis v angličtině. Žáci dostanou dva dokumenty a mají 20 minut, aby připravili desetiminutový komentář obou dokumentů. Musí najít „problematiku“, anglicky „key question“, na kterou odpoví během komentáře rozděleného do dvou nebo tří částí. Dokumenty žák předem nezná, porota má k dispozici databázi asi sta možných témat (na různé kapitoly), z nichž vybere pouze jedno. Nemohu zde publikovat dokumenty přímo z databáze, protože je přísně tajná – ve chvíli, kdy některé z témat „unikne ven“ by mělo být z databáze vyřazeno. Na druhou stranu je jich v databázi tolik, že i kdyby se žák, který bude skládat zkoušku příští rok, dostal k některému z témat, je velmi malá pravděpodobnost, že příští rok dostane právě toto. Na ukázku – jedno z témat může být třeba toto:

Téma: Winston Churchill, a wartime leader

Document 1: All behind you, Winston

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Document 2: “The fronts are everywhere”

There is another more obvious difference from 1914. The whole of the warring nations are engaged, not only soldiers, but the entire population, men, women and children. The fronts are everywhere. The trenches are dug in the towns and streets. Every village is fortified. Every road is barred. The front line runs through the factories. The workmen are soldiers with different weapons but the same courage. These are great and distinctive changes from what many of us saw in the struggle of a quarter of a century ago.

This new kind of war is well suited to the genius and the resources of the British nation and the British Empire; and that, once we get properly equipped and properly started, a war of this kind will be more favorable to us than the somber mass slaughters of the Somme and Passchendaele. If it is a case of the whole nation fighting and suffering together, that ought to suit us, because we are the most united of all the nations, (…) and because we have been nurtured in freedom and individual responsibility which are the products, not of totalitarian uniformity, but of tolerance and variety.

 

Winston Churchill, speech to the House of Commons, 20 August 1940

Možná problematika pro komentář těchto dokumentů: Proč Velká Británie potřebovala za 2. světové války silného vůdce?

Osnova:

I – Jedná se o nový druh války: totální válka (1. odstavec a začátek druhého)

II – Británie je sama proti Německu, je potřeba, aby lidé byli jednotní (konec textu, karikatura)

Můžeme klást dotazy tohoto typu:

– vysvětlete kontext dokumentu 1 (karikatura byla publikována 4 dny po tom, co se Churchill stal premiérem a ukazuje národní jednotu, všichni za ním)

– proč si všichni vyhrnují rukávy? jak se tváří? (připravují se na boj, který teprve přijde, v jejich tvářích můžeme číst odhodlání, můžeme citovat projev z 13. května, kde Churchill slibuje „blood, toil, tears and sweat“)

– pro pokročilé: poznáte některé další osoby za Churchillem? (probírali jsme Appeasement, tehdy jsem žákům ukázala fotku Chamberlaina a zeptala se, proč si myslí, že je užitečné znát tvář lidí, kteří tvořili dějiny – aby je později žáci mohli poznat na fotografiích a karikaturách! zde je tedy Chamberlain, stejně jako ostatní následuje Churchilla, což můžeme interpretovat tak, že i hlavní aktér appeasementu následuje nového vůdce)

– jak můžeme propojit citaci z textu „the most united of all nations“ s karikaturou? (účelem je oba dokumenty srovnat a ukázat, čím se doplňují a ne je analyzovat odděleně, proto také není lehké najít dokumenty, které se vhodně doplňují

– koho se tato válka týká? (zkoušející očekává slovo „civilians“, které v textu není, ale shrnuje všechny zmíněné – men, women and children, workers… a dokonce i lidé z britského impéria)

– jakou roli hrají tito lidé ve válce? (děti byly evakuovány, ženy pracují v továrnách, válka se týká všech obyvatel bombardovaných  měst…)

– jaké dva světy se podle Churchilla utkají v této válce? (konec textu)

– jaké jsou hlavní rozdíly mezi oběma válkami pro Velkou Británii (během 2. světové války „fronts are everywhere“, zatímco z 1. světová Churchill připomíná „mass slaughters of the Somme and Passchendaele“)

Jiný příklad dotazů ohledně tohoto dokumentu:

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Při rozboru tohoto dokumentu jsem si uvědomila, že slabší žáky je třeba vést přesnými dotazy:

– kdo je na fotografii? (pokud neví, tak se zeptám, co ten muž nese – je to „milkman“)

– co dělá? (roznáší mléko, tzn., že pracuje)

– co vidíme v pozadí? (ruiny Londýna a hasiče, kteří bojují s ohněm)

– co nám tato fotografie říká o atmosféře v Londýně během Blitzu? (kontrast mezi každodenní rutinou a ruinami – i přes každodenní – nebo spíše každonoční – bombardování se lidé snaží vést normální život, chodit do práce, atd.)

– myslíte si, že tato fotografie vystihuje realitu? (úplně všude to tak asi nebylo… v této chvíli můžeme prozradit, že tato fotografie je ve skutečnosti montáž, „obyčejná“ fotografie rozbombardovaného Londýna by asi neprošla cenzurou, proto autora napadlo přidat mlékaře)

– proč si historik Angus Calder vybral pro titulní stránku své knihy právě tuto fotografii? (jedná se o jeden z typických výjevů pováleného Londýna, jak jej ukazuje propaganda – historik chce poukázat na to, že se jednalo o mýtus, realita byla zcela jiná)

Pokud má učitel před sebou sečtělého žáka, tak stačí položit jen poslední dotaz, žák je schopen zodpovědět všechny ostatní sám.

Z tohoto pohledu je maturitní zkoušení zároveň i zkouškou schopností učitele klást smysluplné otázky!