A KDO JINÝ NEŽ ŘEDITEL…

Co je to za podivný titulek? Možná bude jasno, když ho dokončím: … BY MĚL ZNÁT UČITELE PEDAGOGICKÉHO SBORU SVÉ ŠKOLY. Někdo možná namítne, že to je samozřejmost. Ale je tomu tak vždycky? Daleko lépe se přece znají učitelé mezi sebou navzájem. Denně se potkávají ve sborovně mnozí se přátelí a znají navzájem své rodiny. A co žáci ve třídě které vyučuje? Ti svého učitele poznávají denně i několik hodin přímo při vyučování. Přesto trvám na tom co je v titulku. Ředitel by měl znát jaký je učitel odborník ve svém předmětu,  jaké má pedagogické schopnosti.  

Znám jako učitel dobře své kolegy ? Mohu soudit jejich odbornost z náhodných debat ve sborovně?  A jak jednají se žáky a jakými jsou vůbec učiteli? Většina z nás svého kolegu učit přímo neviděla a o tom jaký je se dozvídáme jen nepřímo.  Nevědomě nebo cíleně nás o nich informují  žáci, jejich rodiče, veřejnost. Občas se nám i oni sami svěří se svým problémem a požádají o názor nebo pomoc. Jen dvakrát za svoji praxi jsem byl kolegou  přímo pozván do jeho vyučování. Jako ředitel jsem byl překvapen, jak je předstíraná suverenita  učitele předváděná ve sborovně klamná. Ve třídě  byl stejný člověk najednou někým jiným –  nejistý  a bezradný.  Potřeba dobře poznat členy svého učitelského sboru je pro každého ředitele školy nezastupitelná, Ředitel má právo a myslím si i povinnost sledovat své učitele přímo při jejich práci mezi žáky. Jejich poznání je prvým krokem k řízení.  Jak má ředitel své učitele vést a jejich  práci spravedlivě posoudit, když je nezná v činnosti, pro kterou jsou zaměstnanci jeho školy?  Ředitel, který své učitele dobře zná, umí posoudit jejich možnosti a vést je k činnostem  které jsou jim vlastní. A tím přispívají k dobré práci celé školy. Ředitel by měl mít zájem propagovat dobrou práci školy. Zajímavé metody a různé způsoby práce se žáky svých učitelů. A právě on by měl učitele vést, aby o svých zkušenostech a nápadech dokázali informovat své kolegy na škole. A je-li jeho práce příkladná, pak i kolegy na jiných školách. Ředitel je prvým iniciátorem toho, že se učitel stává  autorem, který o své práci umí a chce informovat a veřejně svoji práci představit.

Vše co jsem právě tak pracně popsal je můj příběh, kterým jsem se dostal k publikování. K psaní na veřejnost mne přivedl můj prvý ředitel, který po několika návštěvách v mých hodinách nabudil moji schopnost popsat své způsoby práce se žáky a zveřejnit je. Věřím, že takoví ředitelé jsou na školách i dnes.