POUČENÍ Z POHÁDKOVÉHO TÝDNE

ČERTOVSKÝ průvod na zahájení festivalu Jičín město pohádky.

Právě před týdnem jsem na tomto místě informoval o festivalu Jičín město pohádek a zajímavých zkušenostech, které jsem získal jako spolupořadatel několika akcích pro děti na tomto ojedinělém dětském svátku. V těchto chvílích pohádkový týden končí. Jaká mně, učiteli v.v., přinesl ten letošní ročník ponaučení? Možná jste v Jičíně také byli a moje postřehy můžete porovnat se svými zkušenostmi.

Předznamenávám, že jsem uprostřed pohádkového festivalového dění strávil v uplynulém týdnu několik desítek hodin. Slovo uprostřed znamená, že jsem na festivalu nebyl  v roli pouhého pozorovatele, nebo jako doporovod a dohled nad dětmi-účastníky. Poprvé jsem si mohl v praxi vyzkoušel roli pořadatele několika aktivit, které jsem prováděl s několika skupinami dětí, za účelem pobavt a zaujmout jiné dětí.

Nebudu dlouze psát o tom, jak náročná to  byla role a co času a námahy stála v přípravě a nácviku činností, které jsme s dětmi představili návštěvníkům festivalu. Určině nejen pro mne, ale stejně i pro děti to byla neopakovatelná zkušenost. Potvrdila mi některé domněnky, ke kterým jsem léty působení v roli učitele a vedoucího kolektivu dětí dospěl.

To co chci sdělit vyplývá z kontaktů s několika stovkami dětí z desítek škol  z celé republiky, které v pohádkových dnech navštívili se svými učiteli pohádkový Jičín. Vyplývá z nich, že mezi dětmi, pokud je o zaujetí a chuť aktivně se zapojit, nejsou žádné rozdíly. Jen na základě pozorování  jsem  nedokázal poznat, kdo z nich je z Prahy, Úpice, Pardubic nebo je místním z Jičína. Děti se při činnostech  jevily jako zvídavé, zaujaté, soustředěné na zvolenou činnost, otevřené v komunikaci. Bylo  jedno, zda přijely z malé či velké školy. Nezažili jsme jedinou nepříjemnost nebo incident, který bychom museli s pořadateli  řešit. Ale abych jenom nejásal.  Zarazila mne komerční orientace už tak malých dětí, které se stále dokola ptaly za kolik peněz je nabízená činnost. A když jsme jim řekli, že je to zadarmo, tak pohotově chtěly vědět, jakou odměnu za svoji aktivitu dostanou.

Samostatnou kapitou byl doprovod dětí, převážně pedagogický. Znovu musí zaznět chvála. Zvládnout početnou třídu v mumraji několika stovek jiných dětí, které se v každém okamžiku na daném místě nacházely, vyžadoval nejen dobré nervy, ale také velkou přípravu už před návštěvou Jičína a učitelovy nemalé organizační schopnosti. Určitě byla nutná dohoda s dětmi o pravidlech pohybu v tak náročném prostředí a byla radost dívat se, jak ji děti dodržují. Viděli jsme promyšlený přístup doprovázejících učitelů, kteří věděli proč do Jičína na festival s dětmi přijeli a co s nimi chtějí vidět a konkrétně dělat. Dokázali udržet kázeň dětí a u drtivé většiny kolektivů jsme viděli  i nepředstíraný zájem o věc a disciplínu při vlastní aktivní činnosti.

Krátce řečeno: Obrázek našeho školství, viděný na vzorku žáků na festivalu Jičín město pohádky je až neočekávaně příznivý a pro děti i učitele lichotivý. Vím o sobě, že jsem od narození optimista a snažím se hledat a vidět na všem spíše  ty dobré stránky. Ale desítky příjemných setkání a z toho plynoucích kladných zážitků mne naplnily optimismem a vírou v dobrou  budoucnost nově vyrůstající generace. Samozřejmě bych nějaké hnidy na kráse sem tam určitě našel. Ale to je přirozené a očekávané a nemůže to nijak pokazit příznivý obrázek o našich školácích a jejich učitelích, který jsem si za pohádkový týden jen sám pro sebe vytvořil a na tomto místě se se svými poznatky o ně s vámi podělil… 


 

A co že jsme účastníkům festivalu pohádek předváděli?

Tak na obrázku je vystoupení žáků ZŠ 17. listopadu v Jičíně, se kterými jsem nacvičoval              šachovou partii  se živými figurami. Představení proběhlo na nádvoří jičínského zámku na           zahájení a při ukončení festivalu.

 

A ještě jednou šachy… Na Rynečku se po celou sobotu hrály, za velkého zájmu dětí i dospělých               a pod modrou oblohou,  kolektivní simultánky a volné šachové partie.

 

V zámeckém parku předváděli svoji zájmovou činnost mladí včelaři z Kopidlna a Běchar.             Velkému  zájmu návštěvníků bez rozdílu věku se těšil demonstrační úl se živými včelami.