Tento text jsem napsal jako druhou reakci na 6. lekci kurzu RVP_VT21, jež se zabývá tématem Aktuální metody hodnocení výukových výsledků.
Text se zabývá reálnými možnostmi učitelů získávat „velká“ data z různých školních aktivit. Inspirací byly dva příspěvky – Data mining – „těžba dat“ ve školství (Mgr. Davida Mikoláška) a Daty řízené školství v roce 2020 (první reakce na 6. lekci).
Asi nejběžnějšími zdroji mohou být:
- školní matrika
- třídní knihy
- tvorba a průběh výuky
- žákovské knížky
- evidence učitele
- žákovská portfolia
- učitelská portfolia
- evaluace a autoevaluace žáka
- evaluace a autoevaluace učitele
- administrativní evidence
- evidence třídního učitele
- zprávy z hospitací
- zprávy z kolegiálních hospitací
Školní matrika
Školní matrika obsahuje zcela jistě důležitý základ „velkých“ dat. Kromě osobních údajů žáků a zaměstnanců školy v ní můžeme najít úvazky učitelů, rozvrhy atd.
Lze tedy kvantitativním způsobem zjistit počet hodin přímé pedagogické činnosti učitele, hodin přesčasu, počet hodin konkrétního vyučovaného předmětu, který den má nejvíce vyučovacích hodin apod.
Příkladem může být aplikace Bakaláři.
Třídní knihy
Obsahují informace o vyučovaných předmětech (měly by souhlasit s rozvrhem), návštěvách kin, divadel, muzeí apod. Velkým zdrojem informací jsou záznamy o absenci.
Absence – omluvené a neomluvené hodiny, jejich součet za den, týden, měsíc, pololetí, školní rok; data absencí, které vyučované hodiny byly v ten den zmeškány (první a poslední apod.).
Z osobní evidence třídního lze ještě zjistit: kdo a kolikrát omlouval žáka – doktorka, matka, otec. Nejčastější způsob omluvy – telefonicky, e-mailem, osobně apod. Nejvíce zameškané dny – v lednu, v pátky. Nejvíce zameškané hodiny – hlavně první, poslední, matematika apod.
I tyto údaje je lehké převést na měřitelná (kvantitativní) data.
Zde jsou příklad online třídní knihy a zde je druhý příklad.
Tvorba a průběh výuky
Existují aplikace, které již nyní docela propracovaných způsobem pomáhají učitelům vytvářet obsah vyučovacích hodin a sledovat průběh výuky či celého studia žáků. Zároveň dávají k dispozici zpětnou vazbu žákům. Sbírají data o prohlížených studijních materiálech, počet stažení přiložených souborů, datum a čas odevzdaných úkolů, počet odevzdaných úkolů, celkový čas mezi otevřením a zakončením studijní lekce atd.
Příkladem mohou být aplikace OLAT, Moodle a IS MUNI (Informační systém Masarykovy Univerzity).
Žákovské knížky
Nabízejí další měřitelné údaje. Z nich můžeme získat statistické údaje o průměrech v rámci předmětu, v rámci jednoho žáka, celé školy. Nejlepší a nejhorší známku v daném předmětu, nejlepší a nejslabší žáci v rámci třídy, hodiny, školy atd. Z dat můžeme také zjistit, že máme málo, hodně, akorát co do počtu známek. Také mohou nabízet informace o již probraném učivu, jak dlouho se dané téma probíralo, termíny zkoušení (již proběhlých i plánovaných) atd.
Příkladem může být aplikace Žákovská.
Žákovská a učitelská portfolia
Při správném přístupu i zde můžeme získat nejen kvalitativní, ale i kvantitativní údaje.
Například počet povedeným prací, počet absolvovaných soutěží, úroveň portfolií (0-100 %). Ohodnocení žákovských portfolií učitelem (0-100 %) – někdo se o ně aktivně a dobře stará, někdo moc ne.
Informace o portfoliích můžete najít například zde.
Evaluace a autoevaluace žáka
Žák i učitel mohou měřitelným způsobem průběžné evideovat (sebe)hodnocení.
Např. kompetence občanské (0-100 %), kompetence k řešení problému (0-100 %), kompetence komunikativní (0-100 %) atd. zlepšení o (0-100 %) v dějepise, zhoršení o (0-100 %) v předmětu.
Viz příklad Sebehodnotícího archu, kde zakřížkované sloupce mohou reprezentovat hodnoty (100 %, 66 %, 33 %, 0 %).
Z těchto dat lze získat cenné informace o pokroku žáka v konkrétním předmětu, u konkrétního učitele, o míře rozvoje jeho kompetencích, o schopnosti sebereflexe apod. Zajímavé může být porovnání více autoevaluací žáka. I tím lze zjistit informace o průběhu rozvoje žáka. Porovnání evaluací a autoevaluací (ve stejných časech) a dokonce porovnání průběhu evaluací a autoevaluací – zda učitel vnímá žáka rozvíjejícího se v konkrétních oblastech a zda žák sám sebe vnímá jako rozvíjejícícho se v konkrétních oblastech. Další cennou, doplňující informaci nám mohou o těchto oblastech říci rodiče.
Evaluace a autoevaluace učitele
Učitel může mít obdobným způsobem evidováno (sebe)hodnocení.
Např. Úroveň projektových výuk (0-100 %), Ochota pracovat přesčas (0-100 %), počet hospitací v tomto roce, didaktické zlepšení o (0-100 % ) atd. Dovednosti potřebné pro kooperaci – vyjmenované dovednosti a k nim přiřazená procenta (0-100 %).
Ve spojení s (auto)evaluací žáka může přesněji, objektivněji poskytnou zpětnou vazbu pro učitele. A následně i pro vedení školy.
Administrativní evidence
Administrativa může poskytnou informace o běhu a životním cyklu dokumentů. Také data týkající se příjmů a výdajů na žáka, zda má obědy a kolik platí, zda platí včas obědy atd. Zda má žák vyplněné všechny potřebné údaje, jak často se s rodinou stěhuje, jak daleko bydlí od školy (místo, vzdálenost v km, doba dojíždění) atd.
Příkladem může být aplikace OLAT.
Evidence třídního učitele
Informace o třídním fondu, poplatcích za školní akce – kina, divadla, muzea, výlety, kdo má dluhy, za co a kolik dluží, jak často dluží nějaké peníze, jak dlouho (nejdéle, nejkratší dobu, v průměru) trvá, než aktuální dluhy splatí, počet splátek atd.
Záznamy o pohovoru s třídním učitelem také obsahují důležité údaje. Kdo, kdy a jak komunikoval s třídním učitelem. Témata hovoru, nejčastější témata, délky pohovorů. Měřitelné vyhodnocení změn u žáka po komunikaci třídního učitele s rodičem (opět třeba 0-100 %) atd.
Zprávy z hospitací
Navržené formuláře pro zprávy z hospitací mohou být tvořeny primárně měřitelnými položkami.
Např. Splnění sledovaného cíle, splnění cíle hodiny, naplnění pozorovaného standardu, ocenění učitele (0-100 % ) atd.
Zprávy z kolegiálních hospitací
Navržené formuláře pro zprávy z kolegiální hospitací mohou být podobně jako zprávy z hospitací tvořeny primárně měřitelnými položkami.
Zdroji dat může být mnohem více. Zde jsem uvedl jenom krátký přehled těch nejdostupnějších.
Měřitelné hodnoty mohou být pouze procenta (0-100), pouze body (0-10), někdy procenta a někdy body apod. Zápis procent mohou být například násobky 10 u některých položek či dokonce ještě jinak atd.
