„Bohatá chudoba“

Diskutovali jsme se žáky o chudobě…

CHUDOBA – to slovo se objevuje ve slovníku Evropanů stále častěji.

V hodině globální výchovy jsme se žáky deváté třídy zabrousili i k tomuto slova. Zeptal jsem se, co pro ně slovo chudoba znamená.

  „To je málo peněz, nemožnost koupit si počítač, být bez značkového oblečení ….,“ odpovídali žáci celkem shodně.

  Předložil jsem jim tedy pohled na chudobu amerického domorodého Indiána.

  „…Jednou jsem se ve svém domě v rezervaci sešel se skupinou starších. Tu schůzku svolala jedna sociální pracovnice BIA. Říkala, že ji nesmírně trápí chudoba mezi našimi dětmi. Zdvořile jsme ji vyslechli. Když domluvila, tak jí starý Matt Yellowhawk řekl: „Pokud chcete vědět, co je to opravdová chudoba, tak já vám to tedy řeknu. Je to dítě sedící před televizí ve velkém domě na předměstí, které je tam úplně samo, zatímco jeho rodiče popíjejí koktejly při plnění nějaké společenské funkce. Tak tohle je chudoba!…“

(Citováno podle: Kurt Kaltreider: Ten, který loví jeleny. Pragma 1998.)

  Žáci byli velmi překvapeni. Před nimi se otevřel zcela nový prostor, o kterém zatím moc nepřemýšleli. Nedivím se jim. Od narození jsou vedeni k tomu, aby chudobu spojovali pouze s otázkou peněz a majetku.

  Kolik chudých dětí ve smyslu pohledu Matt Yellowhawka máme? Kolik chudých dětí se proti této chudobě bouří formou agrese, destrukce nebo braním drog?  Co mají některé udělat proto, aby si jich někdo všímal a věnoval jim pozornost?

 „Může existovat nablýskaná chudoba?“ zeptala se pak Jana v následné diskusi.

 „Může,“ odpověděl jí Tomáš, „a může přinést ještě větší maléry ta chudoba z nedostatku peněz.“