Pozor! Jste na staveništi. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se

PISA, kam se podíváš

PISA? Máme jiné problémy …

V posledních týdnech to byla samé PISA sem a PISA tam a to je hrůza a to je malér a může za to ten a může za to tamto…

Přiznám se, že mám trochu jiný problém. Celkem vzato bych mohl být s výsledky vzdělávání naší školy spokojen, ale jedna věc mne trápí.

Byli jsme s kolegy učiteli navštívit partnerskou školu v rakouském Wartbergu. Je to hezká a příjemná škola. Co nás poměrně udivilo byly zcela volně přístupné šatny a bufet školníka, kde ležely sportovní pomůcky pro děti na přestávku a některé potraviny, které pak školník prodává. To vše volně přístupné a nezabezpečené. Tiše jsem si pomyslel, co by se stalo asi tak u nás.

Vzpomněl jsem si i na návštěvu městské školy ve Walesu nedaleko Blackwoodu. Volně jsem si ji procházel a i tam mě udivilo, že šatny nejsou zamčené a mnoho prostorů, kde bylo školní vybavení,  je volně přístupných.

Zeptal jsem se tedy po obchůzce ředitele školy:

„Proč nezamykáte šatny?“

„Proč bychom to měli dělat?“ nechápavě se ptal ředitel.

„No, aby si děti nebraly mezi sebou věci,“ pádně jsem zdůvodnil svůj dotaz.

Chvilku bylo ticho, při kterém jsem pohlédl řediteli do očí, a pochopil, že jsem z jiné planety. On snad ani nechápal, na co se ptám. Nakonec se velmi tiše a opatrně zeptal:

„A proč by si děti měly brát cizí oblečení? Vždyť mají svoje.“

Dál jsem to raději nerozebíral a změnil téma hovoru.

Netvrdím, že je vše v zahraničí bez chyby, ale tyto dvě školy si moc dobře pamatuji. Mám radost, když dosahujeme dobré výsledky v učebních záležitostech, ale ještě raději jsem, když si mohu nechat mobil a peněženku ve třídě na stole a jít pryč, aniž bych trnul strachy, že o ně přijdu. Ještě raději bych byl, kdybych to mohl udělat v celé škole … a v celé ČR.

V nedávné debatě s kolegy o smyslu a cíli školní práce to jedna paní učitelka zformulovala velmi trefně: Pracovat tak, abych se za svoje žáky nemusela stydět a oni se nemuseli stydět za mě.  Jak jednoduché a jak přesné.

Ať se tedy na mě nikdo nezlobí, ale raději se budu v příštím roce zaobírat myšlenkou paní kolegyně a hledat cesty k její realizaci. Testy PISA mi zas tak na srdci neleží.