Podívejte se na výběr aktuálních inspirativních příspěvků z českého internetu z oblasti metodicko-didaktické praxe ve vzdělávání.
Apolena Rychlíková: Náchylnost učitelů k dezinformacím není ojedinělá. Na místě je prevence i důraz na důležitost učitelské profese
V roce 2021 zveřejnil tým výzkumníků z Univerzity Palackého v Olomouci výsledky studie nazvané Český učitel ve světě médií. Zjišťovali, jakým zdrojům učitelé důvěřují, zda poznají hoaxy a konspirační teorie i to, na jaký typ dezinformací jsou učitelé a učitelky náchylní nejvíce. Výzkum na vzorku 2155 lidí ukázal, že téměř deset procent pedagogů má tendenci věřit dezinformacím nebo je neumí rozpoznat.
Českým veřejným prostorem otřásla během Velikonoc zpráva o jedné učitelce z pražské základní školy, která svým žákům předkládala lži o válce na Ukrajině. Její studenti si ji nahráli a celou kauzu pak zpracovaly Seznam Zprávy – a to včetně zveřejnění fotky a celého jména dotyčné učitelky, což vzbudilo celou řadu otázek o etice médií. Učitelce bylo mezitím – logicky – zakázáno učit.
Více zde.
Petr Chaluš: Výstup z debaty k posílení rozvoje osobnosti ve vzdělávacích programech škol
V současnosti probíhá celospolečenská diskuse nad změnami obsahu vzdělávání žáků základních škol. Aktuálně je možné ještě do 21. dubna připomínkovat záměry změn rámcového vzdělávacího programu základního vzdělávání. Tyto záměry formulovalo MŠMT v dokumentu „Hlavní směry revize RVP ZV“, které veřejnost může připomínkovat.
„Vstupní tezí do debaty bylo, že sebepoznání, osobnostní, sociální a kariérový rozvoj, utváření dobrých vztahů, wellbeing mohou být ukotveny oborově v rámci kurikula jako systematický rozvoj dovedností. A tato teze byla debatou nejen podpořena, byla i dále rozvinuta směrem k celostnímu pojetí změn vzdělávání, kde rozvoj osobnosti může být jedním z hlavních konceptů inovace.“ uvedl Petr Chaluš, moderátor debaty.
Více zde.
Chci, aby studenti přemýšleli nahlas, říká Klára Šeďová
Nedávno obdržela významnou Cenu předsedy Grantové agentury České republiky, a získala si tak pozornost českých médií. Klára Šeďová v rozhovoru prozrazuje, jak aplikuje zjištění z oceněné pedagogické studie při výuce, a vysvětluje, proč je pro ni důležité rozmluvit i tiché studenty. Svými zkušenostmi ze začátků doktorského studia motivuje mladé ženy k vědeckovýzkumné práci. Říká o ní, že je ideální ke sladění rodinného a profesního života.
Úplné základy, tedy to, že kdo mluví, ten se učí, jsou aplikovatelné i na střední a vysoké školy. Sama je při výuce používám a myslím si, že to o mně studenti i vědí. Často se jim to totiž snažím pojmenovat i explicitně, že zkrátka velmi stojím o to, aby se mnou hovořili. Zároveň dávám najevo, že neočekávám, že budou všechno vědět a mít na všechno propracované názory. Naopak, pokud je výuka dost náročná, tak nutně musí docházet k tomu, že studenti chybují, mýlí se, prohledávají slepé uličky. Chci, aby přemýšleli nahlas.
Více zde.
Slovní hnůj stále přibývá, shoduje se učitel s překladatelem. Co podle nich trápí současnou češtinu?
O frázích, slovních jalovostech, výplních a o floskulích si Lucie Výborná povídala s překladatelem Vladimírem Fuksou a učitelem češtiny Jiřím Podzimkem, který s úsměvem říká: „Když začínáme všechny rozhovory otázkou „Jak se máš“, existuje díky Františku Němcovi a jeho Soudničkám univerzální odpověď, kterou používám: ‚Žiji v celkem rytmickém tempu se svými ideály, až na to, že občas v sladkých snech skrápím slzami utrhaná kvítí prchlých přeludů.‘ A to vykostíte každého.“
Podstatné je tvářit se filosoficky. Vy se zamyslíte a řeknete s výrazem Sokrata nebo Immanuela Kanta: „Podívejte se, celá věc je složitější. Já osobně si myslím (to je další výplň), že je to celé hlavně o penězích.“ A máte intenzivní pocit, že jste génius.
Více zde.
