Tak se nám již všeobecně rozšířený a bohorovně přijímaný šlendrián propracoval až na Pražský hrad, přímo do Vladislavského sálu a rovnou do textu prezidentského slibu. Ostatně nic nového – můžeme se přes to přenést s lehkostí těch, co jsou free and cool, něco podobného se přece stalo i Obamovi, takže….Pro úplnost ocituji, co jsem se dočetla v Lidových novinách z 9.března: „Prezidentský slib měl tři věty a dohromady 32 slov. Jedno z nich bylo v oficiálním dokumentu z dílny Poslanecké sněmovny špatně“(podle svého nejlepší vědomí). Článek byl – jistě k velkému páně prezidentovu zadostiučinění – opatřen bombastickým titulkem: Kvůli hrubce musel skládat reparát.Dumám, kolika páry očí důležitých, odpovědných a nepostradatelných úředníků (?),funkcionářů (?) byl text přehlédnut (bohužel doslova), než ve slavnostních deskách spočinul pod rukou slibujícího prezidenta. Že by až do míst nejvyšších dospěla českým školstvím tolik diskutovaná neschopnost číst s porozuměním?
Taky s tím mám v poslední době problém, a to do té míry, že si postupně do svých poznámek zapisuji zejména názvy povolání, kterým ale vůbec nerozumím. Když ještě před listopadem 1989 kolovaly vtipy na označení uklízečky jako kosmetičky podlahových krytin, brali jsme to v žertu. Jenže dnes je něco podobného realita. Poradím si s termíny vlasový stylista a módní stylista, i když v případě toho druhého – pokud ke mně některý z nich mluví z obrazovky –to, co by mi pochválil, už bych na sebe podruhé neoblékla (a není to otázka mého věku). U nehtové designérky by se dal předpokládat jakýsi ostych z literárně mírně zprofanovaného označení (psáno foneticky) manikýrka. Lektorkou doučování bude zřejmě málo sebevědomá adeptka pedagogických studií, které nestačí napsat, že nabízí doučování.
Konsternována zůstávám před intelektuály. Velmi se mi líbí definice Waltra Benjamina (1892 – 1940), že „…intelektuál je člověk s brýlemi na nose a podzimem v srdci. Jenže Walter Benjamin byl ještě jasně vymezen označením německý literární kritik, filosof a překladatel. Vztáhl by svou definici i na současného veřejného intelektuála a xeroxového intelektuála? S těmito termíny jsem se skutečně setkala pod jmény přispěvatelů do seriózních deníků. Kdeže dnešní tzv. intelektuálové jsou! Tak této představě (smělosti? snobismu? nabubřelosti?) už opravdu nerozumím. Třeba mi pomůže Maria Procházková, dcera spisovatelů Jana Procházky a Lenky Procházkové. Tato animátorka, režisérka a scénáristka (netřeba ozřejmovat) připravuje na květen knížku s názvem Slovíčka, vysvětlující dětem zábavnou formou cizí slova. Doufám, že děti veřejných a xeroxových intelektuálů ji potřebovat nebudou.
Pochopitelně vím, co je analýza a snažím se být i v podzimu života kreativní. Tápu však u povolání jednoznačně a prostoduše uvedených jako analytik nebo kreativec. Je to pohrdání čtenářem článku podepsaného jménem s touto „specializací“, nebo se počítá s šíří mých představ, co vše se dá analyzovat či vytvořit?
Jestliže výše uvedený Walter Benjamin byl kromě jiného filosof, dnes máme také politické filosofy. Inu specializujeme se, víme o všem něco, o ničem všechno, nebo alespoň zevrubněji. Stranou pochopitelně nemůže zůstat ani ekologie. Trochu se pozdržím u sociálního ekologa. Mám k tomu i osobní důvody. Bohužel předčasně zemřelý Bohuslav Blažek je na webových stránkách označován jako jeden ze zakladatelů sociální ekologie v České republice. Trochu mě překvapilo, když se jméno Bohuslava Blažka začalo v 90.letech spojovat s nově vzniklým oborem sociální ekologie. Podle již uvedených internetových informací prošel profesně komplikovaným vývojem, „s mnoha dramatickými zvraty“. Před rokem 1989 se velmi seriózně zabýval „světem postižených“, což je ostatně titul jedné z jeho předlistopadových publikací. Spolu s pozoruhodnou prací Krása a bolest – Úloha tvořivosti, umění a hry v životě trpících a postižených (s J.Olmrovou, Praha: Panorama 1985) jsem tyto dvě knihy hned po svém příchodu na univerzitu v roce 1986 zařadila na seznam „povinné“ literatury, o níž jsme diskutovali při udílení zápočtů na katedře speciální pedagogiky.
Profil studenta, absolventa magisterského studia sociální ekologie je specifikován tak, že „…umí kvalifikovaně zadat a posoudit ekonomické, právní, sociologické a přírodovědné analýzy a podklady pro rozhodovací procesy na všech úrovních…“ Přeloženo do „lidského“ jazyka sociální ekolog je odborníkem v oblasti ekonomie, práva, sociologie a přírodovědy v celé její šíři. Klobouk dolů! Zjednodušeně a sarkasticky– odkaz na Ondřeje Sekoru a jeho známého všeuměla. Bohuslav Blažek se už bránit nemůže. Ale pochybuji, že by s tímto pojetím jedné z dalších tzv.měkkých věd souhlasil.
Mým zatím posledním úlovkem v tomto tristním nejen jazykovém rybníce je obchodník s knihami. Maně se mi vybavilo známé drama Richarda Nashe přeložené do 40 jazyků a proslavené také filmovým zpracováním – Obchodník s deštěm. Obchodník s knihami – dehonestující povolání knihkupce – to bude asi jiná káva. Co tím chtěl autor říci? Možná by bylo lepší obejít se bez předložky – podle vzoru obchod ovocem a zeleninou. Knížky se bránit nemohou. Braňme se aspoň my. Nejde o jazykové hnidopišství. Jde o mnohem víc.
Zdeněk Sotolář
10.3.2013 at 14.41Prosím, vysvětlete mi, co má první odstavec (šlendrián v prezidentském slibu) společného se zbytkem textu (podivné názvy povolání). Není to příliš křečovité propojení? To by neobstálo ani v maturitní písemce.
Petr Koubek
11.3.2013 at 13.47Paní doktorka možná chtěla naznačit, že v době zmatení všeho se vším už nic neznamená ani práce legislativce, odborného garanta a referenta, samostatného právního referanta a dalších…
Podle mne upozornila na jeden smutný, ba nemravný fakt: nečteme. A to ani když to máme v popisu práce. Prostě to tam nabouchá asistentka a přes 50 kontrolních bodů, včetně ředitelů a náměstků, a podepsaných referátníků to dorazí do ruky prezidenta s vyšinutím z větné vazby jako prase.
No, nemusíme jít chodit až do Parlamentu ČR, podívejte se jaké texty doprovázejí a uvádějí „standardy ZV“, které vydal jako veřejný dokument s obecnou působností (opatření ministra) pan svého času ministr Dobeš. Myslíte, že to někdo při schvalování četl?
K Bohuslavu Blažkovi, kterého jsem osobně znal jako mladík a student ze Spolku pro obnovu venkova a velmi jsme s kolegy želeli jeho ztráty; Blažek byl pro mě „intelektuál“, jen bez brýlí. Byl zejména skutečný znalec aktuální filosofie, za niž považujeme komunikativní teorie, poststrukturalismus, ale zejména hermeneutiku. Jeho životním tématem byl veřejný prostor, byl vystudovaný filosof, posléze INŽENÝR ARCHITEKT. To protože cítil jako problém věnovat se veřejnému prostoru nebo učení v osmdesátých letech dvacátého století (pan Ing. Fischer, CSc. to tak necítil, a i proto není jedenáctým prezidentem on).
Blažek se zabýval komunikací a medii a velmi spontánně od samého počátku devadesátých let tématem venkova: to on je autorem do dnes funkční koncepce rozvoje venkova stojící na společném plánování, všem otevřené participaci na rozhodování a moderním odpovědném vůdcovství (leadershipu) venkova (např. Venkov, města, medie, SLON 1998). Díky němu byl venkov schopen daleko lépe než celá veřejná správa reagovat na zapojení se do evropské integrace; o tom svědčí jeho rozvoj tažený financujícími programy pro místní akční skupiny (MAS) LEADER a LEADER+. Velká řada projektů vznikla na bázi spojení obcí (dnes „mikroregiony“) z doby Blažkova Spolku. Jsem rád za celý venkov (jak říká JUDr. Radan Večerka, jeden z Blažkových pokračovatelů, venkov, hochu, to je 88 % rozlohy země!), že si někdo občas vzpomene! Paměť totiž není nemoc, ale lék!
A jedno myslím potřebné vysvětlení: Člověk absolvující humanitní environmentalistiku nebo sociální ekologii umí syntetizovat informace z více zdrojů, paní doktorko. To neznamená, že je brouk pytlík, ale jako lokální leader skutečně potřebuje syntetizovat právní i správní informace, které se navíc stále proměňují, a propojit je s názory a požadavky veřejnosti v místě, kde působí, a podle syntézy těchto dat připravovat byznys plány pro rozvoj svého regionu. Na tom není nic k smíchu. Takový absolvent sociální ekologie by samozřejmě měl znát meze své kvalifikace a ke skutečně závažným rozhodnutím by si měl najmout ke konzultaci odborníka. I takovouto praktickou dovednost při studiu v Praze nebo Brně na zníměných oborech získáte!
Alžběta Peutelschmiedová • Post Author •
11.3.2013 at 14.36Pane kolego,
děkuji, v zásadě jste mě pochopil. Děkuji také za obsáhlou vzpomínku na Bohuslava Blažka. jeho soustředěný zájem na problematiku venkova jsem stačila sledovat. Jen se obávám, že užitý kondicionál (měl by se…) ve vztahu k absolventům inkriminovaného oboru je dost žhavě aktuální.
Asi bych se s vámi neshodla v pohledu na tzv.měkké vědy a také třeba na tak prosazovaný kvalitativní výkum. prostě ty přírodní vědy jsou mi bližší.
Už jen váhavě a na okraj, nikdy a nikde to nezdůrazňuji, ale pro vaši informaci – jsem docentka (polistopadová, a „nejela jsem si pro jmenování autobusem“, jak se v těch časech bohužel stalo, v dobách horších si čtu oponentský posudek své habilitační práce z pera pana profesora Zdeňka Matějčka).).
Petr Koubek
12.3.2013 at 9.00Omluva a respekt!