Spolupracujeme. Spolupracujete?

Pracuji na sídlištní škole, máme tři první třídy. Každá třída sídlí v jiné části školy, jako kolegyně se mnohdy za celý den nepotkáme. A přeci spolupracujeme…

Zištná spolupráce

Na začátku školního roku jsme se sešly tři učitelky – zkušená důchodkyně, vcelku znalá učitelka bez zkušeností s prvňáčky a „novicka“. Pěkná banda! A teď – „Babo, raď! “ … a baba (teď to, prosím, neberte nijak hanlivě) poradila. Naštěstí pro nás nezkušené.

Každý den téměř 14 dní jsme probíraly přípravy na následující dny. Řešily jsme společně vzniklé problémy a snažily se vymámit z naší zkušené kolegyně ta nejlepší a nejúčinnější moudra.

Někdy jsme si s mou mladou kolegyní připadaly jak houby na tabuli – snažily jsme se „nasát“ každou maličkost, každou drobnost, která by nám mohla pomoci.

Usazující spolupráce

Svou práci beru velmi vážně. A proto stále chodím na naše schůzky (teď už v týdenních intervalech) s novými nápady, které s chutí konzultuji s oběma učitelkami. Očekávám, že mi zcela upřímně řeknou, co si o té které aktivitě myslí, co by přidaly, co by ubraly. Kolikrát se i stane, že po společné debatě celý nápad zavrhnu. Ale díky za to!

Každá z nás také vždy přispěje svou troškou do mlýna. Protože každé se někdy povede něco (hra, aktivita, hodina, pomůcka), co by nemělo ostatním uniknout. A tak se naše společné středy postupně mění v burzu zajímavých a funkčních nápadů do hodin. A všechny z toho máme užitek.

Povzbuzující spolupráce

Znáte to. Přijde chvíle, kdy byste s tím nejraději praštili. Nic se nevede, děti zlobí, vy jste zpruzelí…

Je dobré vědět, že i ostatním se něco nepodařilo. A nebo už některá z kolegyň přišla na recept, jak ten či onen problém vyřešit.

Pak hned ožijete a zase máte chuť do práce. A to jen díky příjemné radě nebo jen pár milým slovům.

Automatická spolupráce

Na začátku školního roku jsme se společně domluvily, že když bude některá z nás něco vyrábět nebo tisknout (např. pracovní list z DUMů apod.), automaticky udělá kopii i oběma kolegyním. Záleží pak už jen na nich, jestli ten list využijí nebo si ho jen založí mezi ostatní pracovní listy. Je to však příjemné, když víte, co se děje ve vedlejší třídě.

V pátek jsem potkala naši pí zástupkyni. Poptala se, jak „nám to jde“. Tak jsem řekla, že se scházíme pravidelně každý týden a pomáháme si velmi intenzivně. Byla překvapena. Proč? Hm, asi to ještě není tak obvyklé, jak by být mělo. Škoda.

Lituji paní učitelky, které jsou na všechno samy. Já ne – a užívám si to.