Zpočátku mne ani nenapadlo, že by volba námětů k výtvarnému zpracování nějakým způsobem vypovídala o změnách kolem nás. Spíš to byla pro mne jakási podvědomá touha zaznamenat co se děje. Avšak moje špatné zkušenosti nějak stále „válcují“ snahu podělit se o „kantorské radosti“. Ještě teď mám nepříjemný pocit při představě, že někdo nebude tolerovat způsob mého uvažování a nepřijme moji výpověď tak bezprostředně, jak ji nabízím. Takhle už naše město dávno nevypadá. Chlapec (15 let), nyní úspěšný technik a občasný ilustrátor historicky zaměřených knih, nakreslil hlavní ulici těsně před tím, než byly staré domy zbourány a nahrazeny neosobními paneláky.
Další kolorovanou kresbu paneláků doprovází opravdu zvláštní příběh. Nejdříve byla oceněna v soutěži „Prostředí života“ a dokonce se pak i vrátila zpět. Potom jsem chtěla, aby obrázek reprezentoval školu na výstavě. Bohužel, za krátkou dobu se z panelu ztratil. Dopadlo to však dobře. Ze základní školy totiž zatelefonovali, že jedna žákyně odevzdala obrázek, který neodpovídal jejímu stáří ani kresebné dovednosti a obrázek byl navrácen tam, kde vznikl. Od té doby však nemá podpis.
Myslela jsem si, že přesně vím, kdo je tvůrcem. A protože ráda dělám druhým radost, reprodukci obrázku jsem poslala autorovi. Avšak ouvej, nepřihlásil se k ní. Myslím si, že to vůbec nevadí, protože tímto způsobem by mohly výtvarně vypovídat skoro všechny dětí žijící na sídlištích.
Ani tenhle pohled z okna třídy už reálně neexistuje. Místo školy a okolních budov je volný prostor, kde občas hostují kolotoče a houpačky. Je to škoda, protože na tomto místě bylo možné vycítit určité „něco“. I když jsme o tom přímo nikdy nemluvili, žáci to cítili asi také.
Nevěděla jsem, kdy se bude ulice se školou bourat. Přesto si to jeden žák (nyní doktorant a ředitel školy) zjistil a z vlastní iniciativy bourání zdokumentoval.
Pohled z okna školy však nakreslil jiný chlapec (asi 7 let), který v současnosti vede známou kapelu a dokonce vydal svůj první komiks.
Když jsem mu jeho práci poslala, hned ji umístil na sociální síti. A prakticky hned následovaly komentáře jeho spolužáků z „výtvarky“ i velká debata o technice zpracování.
Obrázky určitě mají svůj život.
Mgr. Pavlína Hublová
3.6.2011 at 9.11Nádherné obrazy, dojemné vypravování. Díky za příjemnou chvilku.
Mgr. Lenka Říhová
3.6.2011 at 21.59i já moc ráda čtu vaše příspěvky, děkuji
Mgr. Šárka Ptaková
10.6.2011 at 21.15Detailnost obrazů je úžasná. Šárka