Tohle je aktuální blog Vzdělávání – věc veřejná (kdo tomu ještě věří?) Když jsem jel 2. dubna na pohotovost, netušil jsem, že se moje nemoc protáhne minimálně do 25. dubna včetně… Ale vše zlé má i svou dobrou stránku: dal jsem si předsevzetí, že zreflektuji svou četbu za poslední půlrok; začal jsem do práce dojíždět […]
Text byl původně zamýšlený jako informativní článek k výuce češtiny ve světě. Recenzenty ale nepřesvědčil. Nicméně mi bylo doporučeno, ať jej zveřejním zde. Nuže tak tedy činím.
Narovnání vztahu státu a církvemi sleduji po léta, jako učitel humanitních a uměleckých předmětů církevního gymnázia, jako člen a krajský radní jedné strany a státní úředník touto stranou nominovaný, nyní v ústraní jako odborný pracovník ve školství. Tento tag nesnese dlouhé řeči, takže: opětovné lavírování s pravdou a spravedlností, které předvádí část koaličních politiků, není […]
Pravé myšlení a pravé vzpomínání nemůže naplnit mou dnešní touhu po eseji. Ale do blogu se může myslet a psát i nespojitě. Už pro jeho mocnou „čtenost“ :).
Nejsilnější momenty ze včerejšího představení pro mě: Propaganda opakuje věci tak dlouho, až je lid přijme za své! Propaganda naslouchá lidu a lid tvoří! A nebo: Ministr a jeden z nejmocnějších lidí ve státě obětuje vše jen pro mne a odjede se mnou!
Aktuální exekutivní diskuse o tom, kdo má řídit odbor na ministerstvu a jak se odvolává osoba jmenovaná, a po krásně zdokumentovaném vzpomínání na pražské a moskevské události před třiadvaceti lety, jsem si šel zaplavat. A napadlo mne, chtělo by to koaliční závod… 5 kilometrů v prudkém lijáku a bahně a nebo návštěva lidí, kteří […]
Podle režie Davida Jařaba zinscenovali herci Pražského komorního divadla s Terezou Voříškovu pozdní látku skvělého rakouského modernisty Arthura Schnitzlera. Kdo má rád Kubrickovy filmy, zná adaptaci pod titulem Eyes Wide Shut. A kdo má rád divadlo Komedie, určitě neudělá chybu, když nechá hrůzy jedné noci anonymních hrdinů hry do svého světa vstoupit.
Nejsilnějším pocitem po přečtení poslední stránky románu bylo, že si ještě musím některé momenty znovu připomenout. Mozaika života pozůstalých po MUDr. Janu Nedomovi a jejich nejbližších příbuzných by se mi úplně nespojila bez konkrétních návratů a opakovaného čtení. Soudím, že tento knižní pomník (v románu tomu tento příměr koresponduje s kapitolou o pomníku doktora Nedomy na s. 52-55), který si […]
Poslední chvíle lidstva, Pražské komorní divadlo 2011, „šílený kankán lidské blbosti a surovosti“ „Ty zhola neuvěřitelné skutky, o nichž se tu referuje, se skutečně staly. Ty zhola neuvěřitelné debaty, které se tu vedou, doslova takto se vedly; ty navýsost křiklavé výmysly jsou citáty.“ K. Kraus o své „obžalobě světa stiženého šílenstvím“
Už na Vás někdy na divadle křičeli 4 elitní národní herci (předem se omluví)? Křičeli zkratky, z nichž je jako z mozaiky sestaven český stereotyp? A ještě Vám při tom budou tykat… A za to mám platit? No nemusím – a brzy již ani nebude za co, protože Pražské komorní divadlo v Komedii kvůli koncepční […]
učitelský ranhojič; https://gramotnosti.blogy.rvp.cz/files/2018/09/koubek.png
