Když čtenář zabloudí na velkofilm

V sobotu 15. jsem se dočkal; jsem velký fanoušek Tolkiena a jeho postav a alegorií, jeho hravosti na hraně, na pozadí přicházející temnoty.

Která tvoří knihu Hobbit a naplňuje i část Společenstva prstenu – první knihy trilogie o zničení zla.
Film Hobit překvapí už svým promem: vyberte si z kombinace 2 D / 3 D / originální zvuk, český dubbing, zvuk všude v sále, zvuk zepředu… Rychlé obrázky, pomalé obrázky… Nakonec jsem sáhl s rodinkou po osvědčené klasice: 2D s titulky. A podle všeho jsem neprohloupil – 3D s rychlým systémem záznamu obrazu údajněodhaluje pozadí triků a interiérové, studiové natáčení (dokument ze studia jsem vidět nechtěl, to ne! 🙂 ): technika nás tedy zase doběhla, či spíše o galaxii předběhla – ne ale mě!
Film byl údajně vyroben v přehnaném rozměru trilogie také proto, aby se řádně využila technologie vytvořená pro Frodův a Aragornův příběh… Proto se celá internetová debata hodně k technologii vztahuje – ať pozitivně, nebo negativně.
Já jsem ale čtenář, technologický oskar je pro mne zbytečná kategorie. Co ale nechci, je, abych se v technologickém světě cítil zcela nepatřičně, aby jeho výtvory byly spíš než napínavé, přepjaté, zásadně neuvěřitelné (krkolomný pád v trpasličím světě pod Mlžnými horami, závěrečná pitomá scéna s borovicí nad propastí – kde jsi, originále – a pádem trpaslíků na orly v posledním zlomku vteřiny – to už se musel smát i soudnější „Američan“!!). Když ve filmu tak moc nevěříte pravděpodobnosti scén (událostí), je to na škodu a je to směšné!
Filmu naopak nelze upřít radost z charakteristiky postav: ta je ale také jiná než v knížce: možná sevřenější, postavy vykrystalizují rychle a sledujeme tak jejich hrdinské skutky s menší pochybností, než kdyby tam pobíhaly Tolkienem zamýšlené postavy z knihy: ale je Hobit temná a hrdinská sága, nebo je to novelka pro děti, aby se nebály vyrazit za dobrodružstvím a aby z nich nebyli peciválové, lákající na tajemný svět kouzel a pohádkových bytostí?
K nejpřepjatějším a nejméně podařeným charakterům řadím bohužel i Radagasta – ten mi velmi chyběl (ostatně i další z nejstarších bytostí Tom Bombadil) ve Společenstvu prstenu – sem sice časově možná patří, ale kdo z Vás si ho představoval jako zhoubovaného blázna? Zas ta Jacksonova „filosofie“, že ten nejdivnější nakonec vše vyřeší – tedy „vyčištění“ Dol guldur?? Bída!
Vystavět trpasličího pronásledovatele ze skřeta Azoga ze staré doby je možná licence, i když Tolkienovi skřeti nejsou tak dlouhověcí jako ostatní rasy. Téměř trvalá noc nad dějem je nutná i kvůli tomu, aby nám skřeti nezmizeli na delší dobu z objektivu; co by si bez nich režisér bitev a pronásledování asi počal 😀 ??

Poslední poznámka je k filmu nejvlídnější. Samotné exteriéry a některé scény z boje jsou opět vynikající. Nespraví to dojem z přeplněnosti děje; ale toto k Jacksonovi asi už neodmyslitelně patří… A Galadriel, Saruman, Elrond a Gandalf připravující nás na boj se Sauronem cítícím, že prsten ožívá v teplé hobití dlani, a s nekromanty, který asi přijde (nebo se bude blížit) už v dalším díle, to je v pohodě.
Rozšířený i o tyto k Hobitovi vedlejší děje syžet 9 hodin filmového zpracování nejspíš jakž takž unese. Jen se bojím bitevního třetího dílu (vzpomeňte si na počty bojovníků v Hobitovi). Bitva pěti armád se nyní určitě změní v Pellenorské pole, „hard 3.0″… Ale velmi se těším na díl v zeleném, „temném“ hvozdu, hlavně na lesní elfy; třeba se objeví i mladý Legolas…