Díky tomu, že je naše MŠ sloučená s 1. stupněm ZŠ, mohu letos prním rokem sledovat, jak probíhá proměna mých předškoláčků v opravdické školáky.
- zásadní a na první pohled viditelná změna je v oblékání – již odzvonilo teplákům a punčochám, ve škole se přece nosí rifle, tričko apod. – „Jo a paní učitelko až vyrostu z těchle bačkor, co jsem nosil ještě ve školce, tak mi maminka koupí takové ty pantofle“ 😀
- jako správná paní učitelka ze školky, jsem se na chodbě „svých“ dětí nezapomněla zeptat: „Tak co, jaké je to v 1. třídě“? – „Paní učitelko, v tý škole je to fakt dobrý“ – jsem ráda, že nadšení a prahnutí po vědění v nich stále trvá!
- jejich zmatenost (po zahájení nového školního roku měli jít do družiny a nevěděli kde to je, protože naše předškolácká třída je dopoledne v prostorách družiny, takže to pro ně byla prostě ŠKOLKA) a vykulenost se proměnila v jistotu a mazáctví
- v jídelně jí velkým příborem, který stále neumí dobře držet 🙂
- chlubí se jedničkami v žákovské knížce
- vůbec se jim po mě a školce nestýská!!!! :-O a to jsem se jim přiznala, že mě se stýská
Toto své malé výzkumné šetření tímto zakončuji a slibuji, že už je chudáčky nebudu pozorovat a analyzovat. 😀
Mgr. Hana Pilařová
23.10.2011 at 22.14Míšo, sleduju tohle jako máma předškoláka. Už teď je strašně velkej a občas hrozně rozumnej. Když má náladu a zrovna ho netrápí jedna z jeho předpubert, tak vynálezá, píše, zkouší mě z násobilky a trvá na tom, že ho musím zkoušet já, a vyhledává úkoly, které by mohl plnit. Dneska v sedm ráno zasedl ke Sluníčku a než jsem vstala já, tak pracoval.A dnes psal Ježíškovi. Prý potřebuje aktovku a penál, pak taky stůl a globus a skříňku. Prý o to píše Ježíškovi, abychom nemuseli mi utrácet korunky. Je neskutečné, jak rychle to utíká. Za 14 dní mu bude šest.