Tak jsem se konečně dočkala, ne že bych se na to těšila, ale děsilo mě, že jsem se za dobu své praxe ještě nesetkala s inspekcí, která by byla přímo u mě ve třídě. A tu náhle, . . .
Minulý týden od 22. listopadu se tři paní inspektorky usídlily u nás ve škole. Jedna kontrolovala kuchyň, druhá základní školu a ta třetí se zaměřila na nás, na mateřskou školu. V takové chvíli jsou nervy na pochodu a nejde člověku se od toho jen tak odprostit. Ještě, že jsem předešlý víkend absolvovala setkání Pepoušů (Rady starších) v Harrachově a byla jsem dostatečně nabitá, ovšem netušila jsem, že šťáva z Harrachova mi dojde ve středu.
Inspekční dny byly pondělí, středa, pátek. V pondělí jsem se pouze seznámila s paní inspektorkou a její činnost se ubírala směrem k administrativě (ŠVP, školní řád, atd.). Paní inspektorka obeznámila naší paní ředitelku s „drobnými“ nedostatky, které chtěla opravit, tudíž jsme v úterý po skončení pracovní doby naklusali s kolegyní do kanceláře a společně s paní ředitelkou dolaďovali „detaily“. Ve středu ráno se paní inspektorka přišla podívat k nám do třídy Velkých sluníček, jak probíhají naše ranní hrátky :-), poté jsme jí totiž frnkli na exkurzi do knihovny do Žatce (která se nám mimochodem velice vydařila a děti se z ní vrátily přímo nadšené). Po skončení pracovní doby jsme se opět sešli v kanceláři, kde nám paní inspektorka vysvětlila, v čem spočívají naše nedostatky v ŠVP PV, zejména v oblasti evaluace (zde mi došla šťáva z Harrachova) a my se opět pustili do psaní a přemýšlení.
Ve čtvrtek jsme opět po pracovní době seděli a plodili a plodili . . .
V pátek ráno šla paní inspektorka na kukandu k Malým sluníčkům a s námi potom strávila zbytek dopoledne. Během svačiny si paní inspektorka procvičila děti v představě o číslech a během činností dětí si průběžně „něco“ zapisovala a já trnula hrůzou, co si to asi píše!!!
Musím říct, že na paní inspektorce ze školky bylo na první pohled znát, že patří k nám (do školky), už tím jak si povídala s dětmi a i tím, že působila velice sympaticky a byla z oněch tří dam z ČŠI nejvíce komunikativní a milá. Očekávala jsem, že se dozvím, jak jsem si vedla během činností s dětmi, co jsem dělala špatně, co dobře, atd., ovšem nedočkala jsem se. Předpokládala jsem, že dostanu nějakou zpětnou vazbu, ale nekonala se, možná proto že v pátek začalo sněžit, možná proto, že pátek, je prostě pátek a možná také proto, že rozbor hospitace zkrátka není v kompetenci ČŠI.
V současné době nejspíš inspekci zajímá, jak si vedeme po administrativní stránce a nikoliv po té pedagogické, po té co je nejdůležitější, protože to je ta, která se dotýká živého a křehkého materiálu se kterým denně pracujeme – dětí . . .
Byla jsem velmi vyčerpaná, proč jsem nucena po večerech do tmy dotahovat dokumenty, které ano, jsou potřeba, ale nejsou proboha to nejdůležitější, důležitější přeci je, abych se po práci připravila na následující den s dětmi, byla plna síly, nadšení a chuti tvořit.
Děkuji za tuto zkušenost s inspekcí 😀
Mgr. Pavlína Hublová
29.11.2010 at 21.23Milá Míšo,
mám podobnou zkušenost – inspekce se povětšinou zabývá (pro mne nedůležitými) věcmi jako jestli byl na začátku řečen cíl hodiny, jestli se ve třídě větralo, jestli visely všechny tašky na háčcích… Pověstnou je u nás na škole rada jedné paní inspektorky do hodiny prvouky na téma domácí zvířata: „Nemohli si žáci přinést z nedělního oběda kůstky z kuřete? Výuka by tak byla názorná!“
Napadlo mě, jestli to není tím, že i pro tyto lidi (ano, i inspektoři a inspektorky jsou jen lidé) je mnohdy těžké orientovat se v nových směrech, trendech a požadavcích současného školství. Oni nemohou reagovat pružně na požadavky ministerstva, vedení školy, rodičů a kolektivu třídy. Oni nestojí denně před tabulí a nekladou si každé ráno otázku: „Jak dnes zaujmu děti?“
Navíc – mnohem lépe se kontroluje úprava sešitů (podle jakési virtuální šablony) než pracovní a nadšená atmosféra ve třídě.
Děkuji za Tvé upřímné postesknutí a doufám, že jsem oplatila stejnou mincí (jen s kapkou ironie).
P.
Oldřich SUCHORADSKÝ
30.11.2010 at 7.01Paní kolegyně,
chtěl bych vyjádřit souhlas s tím co jste o své prvé inspekci napsala. Roli inspekce v současném školství jsem nějak nepochopil. Myslím si, že přes kontrolu papírů stačí průměrný úředník a že je škoda, aby tuto činnost vykonávali pedagogicky vzdělaní a většinou v praxi osvědčení bývalí pedagogové. Píši o tom více v nedávno zveřejněném příspěvku: MOJI INSPEKTOŘI, na adrese:http://deduvdiar.blogy.rvp.cz/2010/11/10/moji-inspektori/.
A ještě k těm kůstkám od nedělního oběda, které v reakci uvádí kolegyně Hublová. Docela tomu příběhu věřím. Pamatuji inspektorku, která byla nespokojená s výkladem v navštívené hodině biologie, kde se vyučovala krev a její složení. Prý tam chyběla přímá a živá ukázka. Když se kritizovaná učitelka inspektorky zeptala, kde měla živou krev vzít, zda se měla pro názornost před žáky říznout, bylo jí zodpovězeno, že stačilo vzduchovkou střelit ptáčka a před žáky jeho krev rukama pro představu vyždímat. Další skvělá ukázka pohotovosti, ale i úrovně dohlížejícího orgánu. Stalo se to ale asi před 30 lety. Že by dnes něco takového nebylo možné?
Nemám nic proti inspektorům, ale nechápu jejich smysl. Rád bych se dozvěděl, jaké má dnes tato instituce poslání. Hovoří se o potřebné kontrole školní administratiy. Přesto ani tuto roli současná inspekce důsledně neplní. Byl jsem u toho, když zjevně přehlédla nedostatečně a nesprávně zpracovaný ŠVP, ačkoliv se v počtu tří lidí věnovala kontrole celý týden. Byl z větší části opsaný. Tak nevím, byla to slepota, nebo nevědomost? A nebo něco jiného …
Mgr. Hana Pilařová
30.11.2010 at 8.51dobré je si prostudovat Kritéria hodnocení, které má ČŠI na svém webu .. http://www.csicr.cz/cz/dokumenty/kriteria-hodnoceni
Bc. Michaela Gondeková • Post Author •
30.11.2010 at 12.25Moc děkuji za vaše komentáře. Hani, kritéria jsem si před inspekcí samozřejmě projela :-D, dokonce jsem na ně posílala i odkaz naší paní ředitelce 😀