Po Sametové revoluci v Československu si mnoho českých učitelů uvědomovalo, že je potřeba učit geografické znalosti tak, aby jim žáci rozuměli a ne aby si je jen zapamatovali. V 90. letech se u maturitních zkoušek v Česku objevovaly dvě tendence – důraz na zapamatování faktů a dat a vysvětlování na základě naučených znalostí spolu s kritickým myšlením, tedy ne jen CO a KDE, ale důraz na PROČ tomu tak je.