Jak učím středověk – vztahy pánů a poddaných

Francouzské osnovy upřesňují, že se žáci 7. třídy v kapitole „Feudální Evropa 11.-15. století: rolníci a páni“ mají naučit následující:

Umět vysvětlit zakládání vesnic v 10. a 11. století, zakládání panství

Popsat středověkou vesnici, práci rolníků ve středověku a život pánů na hradech

Život rolníků a pánů je tedy probírán současně v jedné kapitole, aby bylo možné ukázat vzájemné vazby. Tuto kapitolu jsem začala následujícím dokumentem: miniatura rolníka před hradem Lusignan, převzata z díla Významné hodiny knížete de Berry z 15. století, muzeum Condé, Chantilly.

Dokument mají žáci v učebnici, zároveň jsem ho promítla a položila jim následující dotazy, na které odpovídali ústně:

1 – Co dělá rolník v popředí? (pro úplnost: na obrázku jsou dva býci, ten zadní není moc vidět)

2 – Co dělají rolníci v pozadí? (opět jen upřesním, že rolníci vlevo ořezávají vinohrad, ten vpravo má v ruce zrní, které bude zasívat a ten poslední pase se psem stádo ovcí)

3 – Co zde vyjadřuje moc pána? (žáci jednoduše našli, že hrad, popisovali ho, že je veliký, někteří si všimli, že je osvětlený, zatímco rolníci v dolní části obrazu jsou jakoby ve stínu)

4 – Z miniatury máme pocit, že se tu střetávají dva světy. Které? (žáci hned mluvili o pánech, kteří si žijí na hradě a o „otrocích“, kteří musí pracovat)

Účelem kapitoly je mírně poopravit tuto představu: rolníci sice vykonávají těžkou práci, ale nedá se mluvit o „otrocích“, které „vykořisťuje“ pán. Pomocí vybraných pramenů chci žákům ukázat, že páni a rolníci se navzájem potřebují. Zvolila jsem proto následující problematiku: „Jaké jsou vztahy mezi pány a rolníky?“

Zároveň bych se ráda zmínila o tom, jak ve Francii vypadá hodina dějepisu, přesněji na 2. stupni ZŠ. Po úvodním dialogu na základě zmíněného dokumentu rozdám žákům pracovní list s dokumenty a otázkami, na které mají odpovědět. Část otázek zodpovíme společně, část vyplňují sami, část mají za domácí úkol… výhoda pracovních listů je hlavně to, že se s nimi dá dělat cokoli. Po zodpovězení všech otázek (učitel odpovědi na otázky píše na tabuli a pokud je to důležité přidává výklad) následuje shrnutí toho, co se žáci dozvěděli z pramenů. Buď si toto shrnutí napíší sami nebo ho napíše na tabuli (případně promítne) učitel.

Já jsem postupovala takto:

Část I: Zakládání vesnic a panství

Pracovní list č. 1: Zakládání vesnic

Pramen č. 1: Mýcení. Miniatura z 15. století, knihovna arzenálu, Paříž

1 – Co dělají muži na tomto obrázku? (žáků se ptám, proč si myslí, že muži kácejí stromy a co s nimi potom dělají – dojdeme tak společně k definici slova mýcení: kácení stromů za účelem obydlení a obdělání půdy, to je aspoň francouzská definice, doufám, že „mýcení“ je ten správný termín)

2 – Napište definici pojmu „mýcení“ (s pomocí předchozího výkladu a učebnice).

Učitel doplní vysvětlení tohoto vývoje: nárůst obyvatel (je možné použít křivku, která ukazuje demografický vývoj) a nutnost zvětšit obývané a obdělávané území.

Dále důsledek tohoto vývoje: doplňující dokument, který ukazuje vývoj lesního porostu v Evropě v letech 1000 a 1300.

Žáci tento dokument popíší: roku 1000 byla většina země pokryta lesy, do roku 1300 jich velká část zmizela. Pokud je čas, je možné připomenout, jak jsme na tom s mýcením dnes – zbývá velmi málo míst (Brazílie, Kongo či Indonésie) ve vyspělých zemích se naopak zalesňuje.

Pramen č. 2: Založení vesnice Soupir, departement Aisne (kráceno)

„Na křižovatce dvou cest muží ze Soupiru vymýtili území od lesíku až k takzvanému Richardovu příkopu. Dostali se až ke kamenu, který vymezuje hranici mezi Laonským a Soissonským biskupstvím. Na příkaz Baudouina, místního pána, dostal každý, co mu náleželo. Čas běžel dál. Lidé z vesnice začali stavět kostel. Kvůli neustálým válkám a nepokojům ho však nemohli dokončit. Obrátili se na Baudouina a na opata Huguese, aby se postarali o dostavění kostela.“

Zdroj: Inventář panského majetku (nejsem si jistá překladem), 1133, archívy departmentu Aisne

3 – Kde se nachází vymýcené území? (na základě mapy)

4 – Jakou budovu zde vesničané postavili? (je možné doplnit mapou panství viz níže, kde je vidět, že kostel je vždy uprostřed)

5 – Co jim zabránilo stavbu dokončit? (zde učitel vysvětlí kontext – časté války a nepokoje, čímž dojdeme k tomu, že rolníci potřebují ochranu, což vede ke vzniku panství)

6 – Od koho žádají pomoc? (rolníci pomáhají pánovi postavit hrad, on jim zato poskytne ochranu v případě útoku – zde poprvé vidíme, že se navzájem doplňují, tedy potřebují ; je to také příležitost zmínit, že i duchovní mohou být v čele panství, opět můžeme tuto informaci konfrontovat s mapou panství, které obklopuje dvě nejdůležitější budovy – kostel a hrad)

Doplňující dokument: mapa panství (A = hrad, B = kostel)

Následuje zápis do sešitu (rychle přeloženo, omlouvám se za případné neobratné formulace)

„Od 11. století se obyvatelé venkova seskupují a zakládají vesnice. Aby měli dost stravy k přežití, mýtí a obdělávají čím dál větší území.“

Pracovní list č. 2: Příklad panství ve Wismes

Zde jsem použila následující dokumenty:

– text a mapa, který umožní lokalizovat panství na sever Francie, text dále popisuje, že hrad je postaven na kopci a že v případě útoku se rolníci uchylují za hradby

– miniatura a text, které popisují práva a povinnosti rolníků (možná bych měla spíš říct poddaných) a pána

– schéma, které shrnuje fungování panství, žáci ho mají doplnit:

Následuje zápis do sešitu:

„Vesnice a okolí tvoří panství, to je rozsáhlé území, které řídí pán. Jednotlivé vrstvy středověké společnosti se navzájem doplňují: pán zajišťuje pro své poddané půdu a ochranu proti lupičům. Mohou také použít jeho pec či mlýn. Poddaní výměnou odvádějí daně a robotu.“

Studiem pramenů se žáci dozvěděli, že se pán a poddaní doplňují a potřebují, odpověděli jsme tak na problematiku stanovenou v úvodu. Schéma a následný zápis do sešitu opakují stejnou informaci – to ale nevadí. Každý má jinou paměť, někteří žáci si spíše zapamatují schéma, jiní zase text.

Následuje část II: všední život rolníků a pánů.