Práce ve skupině: texty historických osobností

Po únorové velmi inspirativní návštěvě u kolegů na pražském gymnáziu Nový Porg jsem se rozhodla zařadit častěji do výuky práci ve skupině. Inspirovala jsem se metodami kolegů a vymyslela „cvičení“ (se žáky raději používám výraz „zábavná aktivita“), které kombinuje práci s textem a získání nových informací hravou formou ke kapitole „Evropská kolonizace 1850-1931“.

Nejprve jsem z učebnic dějepisu vybrala texty historických osobností, které se váží k probíranému učimu. Snažila jsem se vybrat co nejrůznorodější autory – politiky, spisovatele, cestovatele… některé již studenti znali, jiné ne. S jednoduchým účelem: všichni si lépe zafixují již probraná jména a ti sečtělejší (či zvídavější) se dozví pár jmen navíc a rozšíří si tak všeobecný přehled. Tento aspekt se mi hodně líbí – je to nenásilným způsobem podaná diferencovaná výuka.

Vy si možná řeknete: „zase další jména, dějepisné učebnice jsou jich plné, žákům to nic neříká, nadrtí se je zpaměti a druhý den nic neví“. Já si naopak řeknu: „Francouzský dějepis je tak plný historických dokumentů, jejich rozborů, dizertací a dalšího přemýšlení, že v něm zbylo žalostně málo jmen a dat. Měla bych žákům občas připomenout, že v dějepise je občas přece jen potřeba se naučit nějaké jméno a datum.“

Zde je seznam zvolených autorů a textů (nevím, zda u všech existují překlady do češtiny):

1 – David Livingstone, Výpravy do australské Afriky 1840-1864 (popisuje své cesty)

2 – Victor Hugo, projev z roku 1879 u příležitosti výročí zrušení otroctví (nadšení z dobytí Afriky)

3 – Joseph Chamberlain, projev před londýnským Imperial Institute, 1895 (důvody koloniální expanze)

4 – Georges Clemenceau, projev v parlamentu roku 1885 (odsuzuje kolonizaci a rasovou nerovnost)

5 – Paul Reynaud, úvodní projev k Mezinárodní koloniální expozici, 1931 (oslava výstavy a francouzských kolonií)

6 – Pierre Loti, román o Senegalu, 1881 (popis exotické Afriky)

7 – André Gide, Cesta do Konga, 1927 (popis nucených prací)

8 – Albert Londres, Ebenová země, 1929 (opět nucené práce v Kongu)

9 – Marc Ferro, historik, rozhovor o kolonizaci (dnešní pohled)

10 – Albert Sarraut, projev z roku 1927 (jeho vize francouzské koloniální říše)

Nakonec jsem zvolila delší texty pouze prvních čtyř, ale po první zkušenosti musím konstatovat, že by bylo lepší zvolit více autorů a kratší texty. A abychom respektovali požadavek rozličnosti, tak by bylo potřeba přidat texty také od samotných Afričanů – např. Aimé Césaire, Lépold Sédar Senghor, Messali Hadj. Texty jsem přepsala do tabulky, do dalšího sloupce jsem doplnila jméno autora a fotku (užitečné při popisu karikatury – znalost tváře, případně atributů, umožní identifikovat zobrazené postavy, viz níže britský ministr kolonií Joseph Chamberlain se svým typickým monoklem a květem na klopě).

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Jednotlivé kolonky jsem pak rozstříhala. Žáci měli za úkol sestavit správnou dvojici a vysvětlit proč: najít v textu slova, díky kterým našli autora. Žáci tak poznávají různé styly (cestovatel píše jinak než spisovatel a ten se vyjadřuje jinak než politik) a jsou nuceni identifikovat úhel pohledu autora.

Žáci byli touto aktivitou zpočátku překvapeni, protože na skupinovou práci nejsou zvyklí a trvala jim mnohem déle, než jsem si myslela. Když jsem se jich na konci ptala, jestli je to bavili, odpověděli „no bylo to něco jiného než obvykle“. Věřím však, že je potřeba třídu vytrénovat a pak teprve zjistí, že to může být přínosné.

Mimochodem výběr a úprava textu jsou hodně pracné a učitelům by  zjednodušilo život, kdyby si mezi sebou materiály vyměňovali, obzvlášť pro tento typ zábavné aktivity. Možná zde na portále RVP již něco visí…