„Geografové zkoumají planetu Zemi a snaží se pochopit, jak lidé žijí a působí na krajinu„, tak vysvětluje žákům prvního stupně cíl zeměpisu učebnice nakladatelství Magnard. Tím je řečeno mnohé, české učebnice totiž zdůrazňují především nutnost ZNÁT svoji zemi.
Zmíněná francouzská učebnice žákům, kteří objevují nový předmět, vysvětluje, že geograf si klade tyto otázky:
– Kdo a co? –> geograf popisuje –> např. zábavní park
– Kde? –> geograf najde místo na mapě –> např. 30 kilometrů severně od Paříže
– Proč? –> geograf vysvětluje –> je to místo, kde Pařížané a turisté z dalších zemí mohou trávit svůj volný čas
– Jak? –> geograf se snaží pochopit –> proč zrovna tady, proč má takový úspěch… byl postaven v blízkosti dálnice a letiště, na jednom místě návštěvníci najdou mnoho atrakcí, atd.
Učebnice dále vyjmenovává schopnosti, které každý geograf musí mít a které si má osvojit také žák. Z těchto schopností se zaměřím na rozbor fotografie. V českých učebnicích fotografie většinou slouží jako ilustrace, ve francouzských s nimi ale žáci pracují a učí se vysvětlit krajinu, kterou na nich vidí.
Nejprve žák vytvoří na základě fotografie jednoduché schéma:
1 – Žák si prohlédne fotografii
2 – Žák na ni položí průsvitný papír a obkreslí nejdůležitější části
3 – Žák vybarví na schématu jednotlivé části krajiny (vodní tok, les, komunikace, louky, stavby…) a vytvoří k nim vysvětlivky
Toto schéma slouží jako podklad k dalšímu cvičení, čímž je vysvětlení této krajiny. Žák má najít odpověď na tyto otázky:
– proč se lidé usídlili právě tady (v meandru řeky) a proč naopak nejsou domy jinde (např. tam, kde je les)?
– proč lidé pěstují obilí právě zde?
K zodpovězení těchto informací má žák k dispozici topografickou mapu místa a také leteckou fotografii.
„Číst“ fotografii, porovnat tyto informace s dalšími údaji a zpětně vysvětlit rozmístění jednotlivých útvarů na fotografii je tedy základní schopností, kterou se má ve Francii žák naučit v hodinách zeměpisu. Fotografie je mnohem víc než pouhá ilustrace, poskytuje mnoho informací. Proto také ve francouzských učebnicích zabírá často půl nebo celou stránku!
Mgr. Jana Kneřová
30/06/2010 at 07:12Jak na to jinak než tradičně. To je přesně to, co se ve Vašem blogu dočtu a co mě baví. Díky
Mgr. Lenka Říhová
30/06/2010 at 09:32A já se těším, že váš článek inspiruje co nejvíc učitelů k využívání nashromážděných fotografií krajiny a lidských sídel ve wiki 🙂
Zuzana Loubet del Bayle • Post Author •
30/06/2010 at 21:41K využití fotografií z wiki je právě potřeba, aby tam byly ne pouze „ilustrativní“ fotky, ale také ty, co se dají rozebrat a srovnat s dalšími dokumenty 🙂 Ale je skvělé, že tam fotky jsou, protože jinak je problém nějaké najít, pokud si je člověk neudělá sám. Pokusím se poslat do DUMů své učební materiály, kde používám fotky. Do vlastivědy mi to přijde ideální – žák má popisovat, co vidí kolem sebe v každodenním životě (a ne se drtit zpaměti věci, kterým nerozumí).
Mgr. Jan Šperl
16/07/2010 at 14:05Váš příspěvek přináší zajímavý a podnětný námět do výuky zeměpisu. Žákům nabízí osvojení celé řady geografických dovedností, a to od rozpoznání jednotlivých objektů a krajinných prvků na fotografii, generalizaci jejího obsahu formou překreslení na průhledný papír až po vysvětlení uspořádání a vzájemných vztahů objektů na fotografii zobrazených. Jinými slovy se dá říci, že se jedná o jakýsi úvod do studia dálkového průzkumu Země, který představuje velmi účinnou metodu pro analýzu rozmanitých geografických a biologických jevů, především v odlehlých a pro člověka málo dostupných oblastech. Namátkou můžeme zmínit sledování ústupu ledovců v horských, polárních a subpolárních oblastech, zjišťování rozsahu kácení tropických deštných pralesů, určování oblastí s potenciálním rizikem sesuvu svahů apod.
S rozvojem technologií a především díky snadné dostupnosti mnoha aplikací na internetu (GoogleEarth, ArcInfo atd.) se učitelům do ruky dostávají nástroje v minulosti dostupné pouze odborníkům. Jejich použití ve výuce žákům přináší nejen zábavu, ale i osvojení celé palety činností. Žák se rozborem fotografií, leteckých, popř. satelitních snímků naučí:
– rozpoznávat jednotlivé bodové, liniové a plošné krajinné prvky;
– provést generalizaci – při kreslení na průhledný papír dokáže provést výběr důležitého obsahu;
– vytvořit jednoduchý plán zobrazeného území a vytvořit legendu – seznámí se základními kartografickými vyjadřovacími prostředky;
– vysledovat vzájemné souvislosti mezi krajinnými prvky (a možná i odhadovat možný vývoj krajiny do budoucna);
– nalézt vzájemné vazby mezi krajinou a člověkem – vysledovat, jakým způsobem ovlivňuje krajina činnost člověka a naopak.
V obecné rovině a podle školské reformy uvedený námět podporuje rozvoj klíčových kompetencí, jmenovitě:
1. Kompetence k učení
Žák:
– vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě;
– operuje s obecně užívanými termíny, znaky a symboly, uvádí věci do souvislostí, propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí a na základě toho si vytváří komplexnější pohled na matematické, přírodní, společenské a kulturní jevy;
– samostatně pozoruje a experimentuje, získané výsledky porovnává, kriticky posuzuje a vyvozuje z nich závěry pro využití v budoucnosti.
2. Kompetence komunikativní
Žák:
– rozumí různým typům textů a záznamů, obrazových materiálů, běžně užívaných gest, zvuků a jiných informačních a komunikačních prostředků, přemýšlí o nich, reaguje na ně a tvořivě je využívá ke svému rozvoji a k aktivnímu zapojení se do společenského dění.
3. Kompetence občanské
Žák:
– chápe základní ekologické souvislosti a environmentální problémy, respektuje požadavky na kvalitní životní prostředí, rozhoduje se v zájmu podpory a ochrany zdraví a trvale udržitelného rozvoje společnosti.
Domnívám se, že svými blogovými příspěvky ukazujete českým učitelům možnou cestu výuky zeměpisu a těším se na Vaše další zajímavé náměty. Při jejich psaní Vám přeji mnoho trpělivosti a zdaru!